Letošní Baltský Pride pochod za rovnost, poprvé ve své historii, nepřipomínal válečné pole. Usmívající se, mávající kolemjdoucí, hudba, každý v dobré náladě a noví lidé spontánně se přidávající k průvodu, to vše pomáhalo vytvářet dojem, že letní slavnosti ve městě byly v plném proudu - malý hlouček odpůrců se kvůli tomu začal cítit velmi silně nepříjemně.
Veřejnost reaguje na nenávist solidaritou
Co tedy vedlo k tomuto obratu? Koneckonců všichni, kteří se chtěli zúčastnit první Baltské Pride v roce 2010 museil jít na akci v autobusech v doprovodu bezpečnosti. Průvod se konal pod těžkou policejní ochranou, v oplocené oblasti, daleko od centra města v obležení zuřivých demonstrantů.
Účastníci tehdy nebyli uvítáni přátelskými úsměvy, ale dýmovnicemi, nadávkami a křížem zasazeným vprostřed pole. V roce 2013, po dlouhé právní bitvě s obecními úřady, Baltská Pride se konečně konala na velké ulici hlavního města - nálada však měla daleko do veselosti.
Akce nebyla bez problémů - poslanec napadl procesí a musel být odvlečen policií.
Změna v postojích je s největší pravděpodobností výsledkem vlny solidarity s LGBTI komunitou v důsledku útoku v Orlandu. Litevské zpravodajství se při tragédii setkalo s takovou zlobou, zvrhlou radostí a nesnášenlivostí od anonymních komentátorů, že i ti, kteří v minulosti nevěnovali pozornost problémům trápícím LGBTI komunitu si nemohli dovolit zůstat lhostejní.
Slavní novináři, politici a další veřejní činitelé vyjádřili soucit a solidaritu s přáteli a rodinou zesnulých, odsuzovali nenávistné komentáře a vyzývali lidi, aby se připojili k Baltské Pride parade.
"Děkujeme vám za mlčení"
Ministerstvo zahraničních věcí a ne méně než 12 zahraničních velvyslanců vyjádřilo svou podporu akci, a mnoho diplomatů ze zahraničí, litevských politiků, jakož i dva švédští ministři se zúčastnilo sobotního průvodu.
Vrcholní představitelé Litvy přitom byli záhadně na akci nepřítomni a starosta Vilniusu vyjádřil svou podporu prostřednictvím předem nahraného videa.
To však nezkazilo dobrou náladu všem zúčastněným a litevská LGBTI komunita, která je zvyklá na necitlivé poznámky ze všech stran včetně - příležitostně - i ze strany úřadů - napsala své díky prezidentovi na transparent: "Za vaše mlčení, když už za nic jiného."
Účastníci rovněž vyjádřili soustrast obětem ohavného zločin z nenávisti v Orlandu, vleže na chodníku, v rámci solidární akce "My jsme Orlando."
Láska a modlitby nebudou stačit
Stuart Milk, prezident nadace Harvey Milk, byl dojatý při zmínce o tragédii ve svém úvodním projevu na konferenci, která se konala v předvečer Baltské Pride.
"Jsem znavený, jsem zničený, a velká část mého srdce je zlomena," řekl Stuart, když si vzpomněl své padlé přátele a kamarády. "Naše láska a naše modlitby prostě nestačí. Nenávist a separace nadále trvá, a způsobuje příliš mnoho žalu, příliš mnoho ukradených životů po celém světě."
V návaznosti na tento emocionální proslov, který přivedl mnohé k slzám, místopředsedkyně Evropského parlamentu a předsedkyně meziskupiny pro LGBT práva Ulrike Lunacek z Rakouska, položila jednoduchou řečnickou otázku: Byly by lidé, kteří tak tvrdošíjně odmítají přijmout LGBTI komunitu být schopni držet se své homofobie i po poslechu Stuartova proslovu?
"Byli by přesto schopni hovořit o nás s nenávistí, stále by se ještě přinutili k násilí proti nám nebo jakékoliv jiné diskriminované menšině?"
Po vyjádření soustrasti obětem útoku účastníci probrali vývoj právního postavení pro páry stejného pohlaví v různých částech světa, jako je Jižní Afrika, USA a členských státech Rady Evropy a diskutovali možnosti takové legislativy v Litvě.
Samozřejmě nebylo možné vyhnout se debatě o pokusech litevských zákonodárců o další okleštění práv LGBTI komunity tím, že zbaví LGBTI rodiny ústavní ochrany - účastníci byli vyzváni, aby podepsali petici proti této iniciativě, o které se bude s největší pravděpodobností hlasovat v litevském parlamentu příští týden.