Tech & Rights

Nová kapitola krize v Polsku: Ústavní soud se mění na "neústavní"

Soud považuje novelu zákona o Ústavním soudu, kterou přijal Evropský parlament v prosinci, za úplně protiústavní.

by Polish Helsinki Foundation for Human Rights
(Image: REUTERS/Kacper Pempel/Files)
Ústavní soud rozhodoval 8. a 9. března o stížnosti předložené národním ombudsmanem, předsedou Nejvyššího soudu, Národní radou soudnictví Polska a dvěma skupinama poslanců v souvislosti s novelou zákona o Ústavnímu soudu, která byla přijata v prosinci 2015.

Ústavní soud nyní rozhodl, že kontroverzní reforma zaměřená na ochromení činnosti Ústavního soudu, je zcela protiústavní.

Přestože rozsudky Ústavního soudu jsou konečné a závazné, zástupci vlády již uvedli, že rozsudek nebude zveřejněn ve Sbírce zákonů.

"V Polsku eskaluje po rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 9. března a prohlášení zástupců vlády, ústavní krize" - říká předsedkyně HFHR, Danuta Przywara.

Jmenování soudců

Ústavní krize, která začala před pár měsíci v Polsku má dva aspekty. Jeden z nich se vztahuje k procesu jmenování soudců Ústavního soudu.

Ústavní soud se skládá z 15 soudců jmenovaných na devítileté funkční období. V červnu 2015, přijal minulý parlament zákon, který umožnil Sejmu (dolní komoře parlamentu) jmenovat pět soudců Ústavního soudu. V listopadu 2015 se skončila funkční období tří soudců a v prosinci 2015, skončila období dalších dvou.

Novela zákona o Ústavního soudu vstoupila v platnost v srpnu 2015, a v říjnu 2015, během jednoho z posledních zasedání parlamentu, bývalá vládnoucí většina jmenovala pět nových soudců v rámci jediného zasedání.

Po parlamentních volbách v říjnu 2015, nový předseda Andrzej Duda uvedl, že nebude jmenovat do úřadu pět soudců, protože měl vážné pochybnosti o postupu jejich jmenování.

Jedním z prvních kroků, které měla udělat nová vládní většina, mělo být jmenování pěti nových soudců. Evropský parlament přijal usnesení o zrušení jmenování předcházejících pěti soudců a po změně procesních pravidel Sejmu, jmenoval v prosinci 2015 pět nových soudců. Předsednictví je okamžitě - v tu samou noc - jmenovalo do úřadu.

The government changed the rules of the Sejm, the lower house of Parliament, to ease its appointment of five new judges.  (Image: Kancelaria Premiera)

Ve světle tohoto rozsudku oznámil předseda Ústavního soudu začátkem ledna 2016, že dva ze soudců jmenovaných v prosinci 2015 novou vládnoucí většinou byli přiřazeni k případům. Právě teď se Ústavní soud skládá z 12 aktivních soudců.

Kontroverzní změny

Další aspekt ústavní krize souvisí s novelou zákona o Ústavním soudu. Na konci prosince 2015, ve zrychleném tempu a bez jakékoliv veřejné konzultaci, byla přijata novela zákona o Ústavním soudu.

Novela přinesla řadu sporných ustanovení. Podle nového zákona má Ústavní soud rozhodovat ve většině případů v plné sestavě, skládající se ze 13 soudců, místo předchozích 9 soudců.

Helsinská nadace pro lidská práva podala ohledně tohoto řízení amicus curiae. Stručně řečeno, HFHR řekl, že pokud má být přijat takový uspěchaný legislativní proces pro obdobné zákony v budoucnu, byla by "stabilita ústavního systému v ohrožení, což může znamenat porušení principu demokratického státu řízeného právem."

Rozhodnutí soudu

9. března, rozhodl Soud v panelu 12 soudců své rozhodnutí. Soud uvedl, že nemůže vykonávat svou práci v rámci nového zákona a zjistil, že je v každém ohledu protiústavní.

Soud rozhodl, že změny zákona, a způsob, jakým prošly parlamentem, porušil ústavu.

Legislativní proces byl narušen do té míry, že nebylo možné efektivně vyhodnotit návrh zákona, přestože byl rozšířený názor, že byl neústavní, uvedl soud.

Dalším protiústavním aspektem týkajícím se rozhodnutí, byla skutečnost, že zákon vstoupil v platnost dnem vyhlášení.

The court said that it could not perform its work under the new act and found it unconstitutional in every respect. (REUTERS/Kacper Pempel)

Soud rovněž poznamenal, že požadavek posuzovat většinu případů za plné účasti zpomaluje postup a pravidla přidělování věcí jednotlivým panelům soudcům a že nebyl založen na žádných racionálních kritériích.

Projednávání případů chronologicky tak, jak jsou postaveny před soud, a přitom v časové tísni, bylo také kritizováno Soudem:

"[Zákonodárci musí] vytvořit co nejlepší prostředí pro rozhodování případů namísto zasahování do procesu stanovením termínu, kdy může Soud vyšetřovat okolnosti konkrétního případu."

Stejný závěr byl vypracován, pokud jde o regulaci toho, které případy se nemohou konat dříve než tři až šest měsíců poté, co byly strany obeznámeny.

Reakce

Zástupci vlády říkají, že rozhodnutí Soudu je jen "zpráva od soudců" a že není závazné. Premiérka Beata Szydło tvrdí, že jde ve skutečnosti o rozhodnutí, které je neslučitelné s polským právem.

Řekla ještě před jednáním, že by nezveřejňovala rozhodnutí dokud nebude vydáno. "Zpráva, kterou někteří soudci zítra představí, nebude rozhodnutím v souladu se zákonem. S ohledem na to, nemohu porušovat ústavu zveřejněním takového dokumentu."

Ve své reakci na rozhodnutí, ministr zahraničních věcí Witold Waszczykowski, řekl: "Zdá se, že se předseda Ústavního soudu chová jako ajatolláh z Íránu."

Ombudsman, Adam Bodnar, řekl po jednání Soudu: "Nebude-li rozhodnutí zveřejněno, vstoupíme do sféry právního chaosu, do světa, kde nebudou platné jednotlivé standardy právního státu."

Minister of Foreign Affairs Witold Waszczykowski said the head of the Constitutional Tribunal was behaving like an ayatollah from Iran. (Image: Polish Institute of International Affairs - Flickr/CC content)

Komentář HFHR

Podle Helsinské nadace pro lidská práva, dostává současná ústavní krize v Polsku právní stát do ohrožení. Účelem neuznání rozhodnutí Soudu je ohrožení jeho politického postavení, což by, jak tvrdí HFHR, vedlo k vážné roztržce v právním systému.

Předsedkyně HFHR Danuta Przywara řekla, "Obávám se, že v nejhorším případě by existovaly dva právní systémy. Jeden, který neuznává rozhodnutí Soudu - vláda a celá její administrace - a druhý, který uznává, který je součástí soudního systému."

Podle HFHR, současná krize vážně porušuje lidská práva, a to vyžaduje mezinárodní pozornost. "Přesto je řešení jednoduché - stačí implementovat rozhodnutí Soudu," uvedla Przywara. "Ale nevypadá to, že se tak v dohledné době stane."