Italský Ústavní soud zrušil 9.května 2014 zákon z roku 2004 (č.40), který zakazoval heterologní umělé oplodnění. Před deseti lety povolila vláda vedená Silviem Berlusconim pouze homologní inseminace, čímž chtěla vyhovět katolické církvi. Italská radikální strana podpořila referendum s cílem tento zákon zrušit, to však nebylo platné pro nedostatečnou účast (dle italských zákonů je požadována alespoň 50% účast voličů). Mnoho kněží katolické pozorovatele od účasti zrazovalo. Po deseti letech se celá situace mění díky soudcům. Soudy krok za krokem rozebíraly zákon, který považovaly za příliš restriktivní a porušující svobodu párů, které potřebují pomoc při naplňování touhy po potomcích. Nyní, po výroku Ústavního soudu, je heterologní oplodnění opět dovoleno. Během tří týdnů zažádalo o toto umělé oplodnění velké množství párů. Z celkových zhruba dvaceti soukromých center, které zajišťují umělé oplodnění přišel údaj o celkovém počtu 3400 žádostí. Páry, které se v minulosti musely obracet na zahraniční kliniky, většinou ve Španělsku, Švýcarsku, Belgii, tedy v zemích s mnohem liberálnější legislativou. Podle odhadů vedení italských soukromých reprodukčních center se číslo žádostí brzy vyšplhá na 10 tisíc párů. Zatím není jasné, jak na situaci budou reagovat státní nemocnice. Někdo tvrdí, že k povolení heterologního umělého oplodnění ve veřejných centrech a poté i bezpatně, bude zapotřebí ministerského nařízení. Jiný je toho názoru, že povolení již obsahuje nález Ústavního soudu. Je tedy nutné počkat na novou legislativu, která stanoví pokyny, na zákon, který vzejde z tvrdé debaty současných vládních středolevých a středopravých stran.
V této záležitosti, a obecně ve věci reprodukčních práv, je italská veřejnost velmi rozpolcena. Pro představu stačí uvést fakt, že v mnoha veřejných zdravotních střediscích se žena, která chce podstoupit legální potrat, může čelit problémům, neboť mnozí lékaři patří mezi svědomité odpůrce, a odmítají operaci provádět.