Umísťování cizinců do samovazby je škodlivé a přináší vážná zdravotní rizika, i přes ujištění nizozemské vlády, k nim stále dochází tak často jako dříve. Vyplývá to ze zprávy v holandštině s názvem "Když někdo trpí, musí být umístěn do samovazby?" která byla zveřejněna 3. března Amnesty International, Dokters van de Wereld (Lékaři světa) a Stichting LOS (Národní styčný bod pro nelegální přistěhovalce), a obsahuje toto prohlášení dříve zadrženého cizince:
Po týdnu ve vazbě se ke mně dostala velmi špatná zpráva o mém synovi, jeho život byl v nebezpečí. Byl jsem na konci s rozumem. Plakal jsem a ubližoval si. Jeden ze zaměstnanců, kteří mluvil mým jazykem, mě slyšel říkat, že bych si vzal život. Po chvíli za mnou přišli čtyři lidé a řekli: "Slyšeli jsme, že chcete spáchat sebevraždu. Bereme vás do jiné cely." Ale neřekli mi, že to bude izolace. V cele byl záchod a matrace s jedinou dekou. Bylo to pro mě těžké. Strávil jsem jednu noc na samotce. Vezmou vám oblečení, spíte na matraci a je na vás namířena kamera. Řekli mi, že to bylo pro mou vlastní bezpečnost. Odpověděl jsem: ''Je mi velká zima, to je pro mou vlastní bezpečnost? Budu jen víc nemocný." Plakal jsem celou noc, co jsem byl sledován. Byl to můj trest? Když někdo trpí, musí být v samovazbě?
Cizinci bez právo pobytu v Nizozemsku mohou být ve vazbě. Každý rok jsou uvězněny tisíce cizinců, buď proto, že mají opustit zemi, nebo jim není do ní dovoleno vstoupit, a proto jsou zadrženi na hranicích. V takových případech cizinci nejen ztratí svou svobodu, ale mohou být podrobeni jiným, velmi drastickým opatřením. Jedním z nich je použití odloučení, nebo izolace.
Jsou nutné naléhavé změny
Samovazba je problematická jak z lékařského, tak z lidskoprávního hlediska - a to zejména v cizích zadržovacích střediscích. Lidskoprávní úmluvy ukládají vysoké nároky na používání samovazby. Je povolena pouze za výjimečných okolností, kdy je to naprosto nezbytné, přiměřené a nediskriminační. Navíc, tato opatření by měla být zohledněna za všech okolností. Lékařský výzkum poukazuje na to, že izolace - a to i na krátkou dobu - může být škodlivá pro (duševní) zdraví. To je důvod, proč se v posledních letech nizozemský systém zdravotní péče pro duševní zdraví snažil potlačit a nakonec zakázat používání samovazby.
Nizozemská vláda prohlásila, že je ochotna omezit používání samovazby v cizineckých zadržovacích střediscích. Přesto poukazuje společné šetření Amnesty International, Dokters van de Wereld a Stichting LOS na to, že použití izolačních cel v posledních letech neochabuje. Od ledna do konce října 2014 bylo 379 zadržených cizinců v samovazbě. Toto procento je stejné již několik let: každý den stráví v průměru 1,2 nebo 1,3 procenta zadržených cizinců svůj čas v izolaci. To se zdá být zanedbatelné procento, a přesto jsou každý rok stovky cizinců v samovazbě, s možnými nežádoucími účinky na zdraví.
Šetření ukázalo, že v rozporu se záměry zabránit samovazbě, se v posledních letech právní předpisy, politiky a postupy téměř nezměnily. Proto jsou nutné naléhavé změny.
Letos na jaře, bude nizozemský kabinet projednávat legislativní návrh, který se snaží zavést řadu změn s ohledem na zajištění cizinců. To je v každém případě konečně příležitost omezit používání samovazby. Je vhodné mít za příklad Švédsko, kde se lidé nikdy do izolačních cel za trest nedávali. Z populace 508 cizinců v detenčním centru v obci Flen v roce 2014, byli cizinci dáni do samovazby jako disciplinární opatření, v průměru 15 krát po dobu 12 hodin. V prvních měsících roku 2014 zůstali cizinci v Nizozemsku, kteří byli umístěni do samovazbě kvůli "vnitřním nepokojům", v cele v průměru po dobu pět a půl dne. Jeden z nich tam dokonce zůstal 29 po sobě jdoucích dnů.
"Častokrát se jedná o lidi, kteří mají vážné psychické problémy," říká Annemarie Busser z Amnesty International, jedna z autorů zprávy. "Patří do psychiatrické léčebny s odbornou péčí, a ne do nápravného zařízení."
Doporučení
Současná politika cizinecké vazby může vést k porušování lidských práv a (někdy závažnému) poškození zdraví. Realizací změn by měla být zaručena větší bezpečnost zadržených cizinců, jakož i zaměstnanců center. Samovazba není již v současné době pro cizince vhodná. Úsilí by mělo být zaměřeno na úplný zákaz tohoto opatření.
Politika v rámci nizozemského systému psychiatrické péče, zkušenosti z nizozemské soudní psychiatrie a úspěšné příklady ze zahraničí, mohou být užity jako příklad,. Tyto výsledky ukazují, že je možné významné snížení použití izolačních cel, a možná i jejich úplný zákaz. Organizace Amnesty International, Dokters van de Wereld a Stichting LOS k tomu pozvaly politiky, realizátory a supervizory. Věnování pozornosti následujícím doporučením by mohlo znamenat významný krok správným směrem:
Vládě:
-
Odstraňte ze zákona pravomoc ukládat samovazbu jako disciplinární opatření v cizineckých detenčních střediscích.
-
Učiňte konkrétní kroky, popsané v akčním plánu, ke snížení a zákazu používání samovazby jako disciplinárního opatření; za použití rámce stanoveného pro systém psychiatrické péče.
Příspěvek nizozemské sekce Amnesty International