Nerovnost se projevuje třemi způsoby:
- nadměrné zastoupení romských dětí v tzv. praktických školách (školy v první řadě určené žákům s lehkou formou mentálního postižení),
- vyloučení Romů z běžných škol a tříd,
- rozdílné přístupy k romským žákům v běžných školách - časté jsou zprávy o rasové šikaně a ostrakizaci neromskými žáky a dokonce i otevřená předpojatost ze strany některých učitelů
'Dělají z nás idioty'
Amnesty International a další organizace zjistily, že romské děti jsou rutinně umisťovány do škol pro žáky s „lehkou formou mentálního postižení“ se sníženými možnostmi vzdělání. Téměř třetina žáků v tzv. praktických školách jsou Romové, navzdory tomu, že romská menšina v České republice tvoří méně než 3% populace.
Andrej byl poslán do „praktické školy“ v páté třídě. Poté, co propadl, když se přestěhoval ze Slovenska. V patnácti (v roce 2015, kdy probíhal výzkum) řekl AI, že nechápe, proč byl poslán do školy, která je navržena pro žáky s mentálním postižením.
„V praktických školách z nás dělají idioty. Je to tu opravdu jednoduché. Výuka probíhá pomaleji a já si opravdu nemyslím, že bych odtud mohl jít na dobrou střední školu“.
'Báli jsme se chodit do školy'
Romské děti, které navštěvují běžné školy (tedy nejenom segregované čistě romské třídy/školy nebo praktické školy/třídy), často pociťují odlišný přístup učitelů a spolužáků.
Není jim poskytnuta jazyková podpora, navzdory tomu, že rodným jazykem mnohých z nich není čeština. Namísto toho by jim díky inkluzi měl být umožněn rovný přístup ke vzdělání, což je rovněž zakotveno v českém právním systému.
Karel, malý romské chlapec popisuje svojí zkušenost: „Já a moje malá sestra Jana jsme byli jediní Romové u nás ve škole. Myslel jsem si, že je to dobrá škola, ale pak nás ostatní začali šikanovat – hlavně Janu. Komandovali ji, říkali jí černá hubo, že nic neví, že vypadá odporně…Jana se bála do školy chodit. Říkali jsem to ředitelce, ale ona nás neposlouchala…Začali jsme dostávat horší známky a začali s námi zacházet jinak a všem říkali, že jsme špinaví a že smrdíme. Učitelé si stěžovali, že Jana do školy nezapadá…“
Diskriminace a segregace romských dětí, které odsuzují mnohé národní a mezinárodní organizace i státy, představují jasné porušování českých a evropských zákonů a mezinárodních lidskoprávních standardů. Celým generacím Romů byl a stále je odpírán rovný přístup ke kvalitnímu vzdělání, což upevňuje jejich sociální vyloučenost a ostatní nerovnosti.
Řízení proti Česku
V září 2014 bylo Evropskou komisí zahájeno řízení pro porušení práva proti České republice ve věci nadměrného zastoupení romských dětí ve školách a třídách určených žákům s lehkým mentálním postižením.
Po zahájení řízení pro nesplnění povinnosti přislíbila vláda rozsáhlejší reformy (ve srovnání s předchozími), zrychlení a rozšíření jejich působnosti. Díky úsilí současné ministryně školství byly přijaty legislativní změny známé jako Novela školského zákona a v platnost vstoupí 1. září 2016. Inkluzivní vzdělávání se tak pro všechny děti stává hmatatelnou realitou.
Reformní balíček zahrnuje zavedení podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, povinný rok předškolního vzdělávání pro všechny žáky a integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do běžného vzdělávacího programu. To znamená zrušení zvláštních učebních osnov pro žáky s lehkým mentálním postižením.