Na důchodcích se v Česku snaží vydělat téměř stovka nelegálních ubytovacích zařízení. Fungují bez registrace a často si účtují větší než povolené poplatky. A nemohou přitom seniorům ani garantovat odbornou péči. Současné zákony je neumožňují zavřít.
V ČR existuje přibližně stovka ubytovacích a sociálních zařízení, která nejsou registrována. V lepších případech poskytuje pomoc ubytovaným seniorům vyškolená asistentka, podle odborníků však pečovatelské služby často vykonávají lidé, kteří nemají žádnou odbornost.
Nelegální domovy pro seniory nelze zavřít
„Na konci roku 2015 bylo ve 44 případech krajskými úřady zahájeno správní řízení, ve 26 případech bylo pravomocně ukončeno,“ řekl Blesk.cz Petr Sulek z tiskového oddělení MPSV. Dodal, že rezort eviduje 57 dalších subjektů podezřelých z nelegálních služeb a v těchto případech zatím nebylo řízení zahájeno. „V uvedených případech se nejedná pouze o pobytové služby, ale objevují se i případy neregistrovaných terénních služeb,“ doplnil.
Přestože situaci v minulosti kritizovala ombudsmanka Anna Šabatová, tato zařízení nelze podle současné legislativy jednoduše zavřít. Provozovateli lze pouze udělit pokutu za poskytování sociálních služeb bez oprávnění.
A přestože maximální výše pokuty vzrostla před dvěma lety z 250 tisíc na milion korun (přibližně 37,000 eur), podvodníky to nezastavilo.
Změnu slibuje ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) od dubna 2017, kdy by měla začít platit novela zákona o sociálních službách.
Další milion
Podle ministerstva pomůže v této oblasti novela zákona o sociálních službách, která by měla platit od dubna příštího roku. Maximální výše pokuty pro provozovatele nelegálních zařízení pro seniory má vzrůst na dva miliony korun a krajské úřady by měly získat možnost takové objekty kontrolovat. V současnosti mohou paradoxně kontrolovat pouze ta zařízení, která jsou řádně zaregistrována.
Novela ale podle Sulka celkově zlepší a zpřehlední současnou situaci. „Cílem je, aby např. senior s potřebou péče v pobytové sociální službě mohl zůstat i po zhoršení zdravotního stavu tam, kde je zvyklý žít, zná pracovníky a prostředí,“ říká
Na druhé straně by se podle něj neměla měnit výše úhrad za poskytovanou péči. „Změna maximální výše úhrad v domovech pro seniory není plánována, v současném nastavení nespatřuje rezort práce a sociálních věcí problém,“ dodává mluvčí MPSV.
Zákon o sociálních službách v současnosti stanoví, že po úhradě za ubytování a stravu při poskytování pobytových služeb v domovech pro seniory musí osobě zůstat alespoň 15 procent jejího příjmu.