10.dubna 2014 se konalo první všeobecné jednání o lidských právech v holandském parlamentu. Takto široce zaměřená debata na toto téma se v dolní komoře parlamentu dosud nikdy neuskutečnila.Nizozemský výbor právníků pro lidská práva (NJCM) vyjádřil řadu svých obav v listu, adresovaném členům parlamentu a nabádal je, aby o nich jednali s ministrem spravedlnosti Ivo Opsteltenem a ministrem vnitra a královských vztahů, Ronaldem Plasterkem. Důvodem ke všeobecné rozpravě byl Národní akční plán pro lidská práva (NAP-MR), který nizozemská vláda spustila 10.prosince 2013. Níže v textu naleznete k Plánu více informací. Na pořadu dne byla mimo jiné i odezva na Výroční zprávu o lidských právech za rok 2012 od Nizozemského institutu pro lidská práva, vydaná 9. září 2013.
Přestože byla většina obav NJCM v průběhu debaty diskutována, učinili ministři jen velmi málo závazných stanovisek. Mimo jiné slíbili, že přehled mezinárodních doporučení pro Nizozemí, který měl být dle Národního akčního plánu hotov počátkem roku 2014 a který se měl týkat i jeho dodržování, bude představen do léta. Navíc také ujistili, že průběžné hodnocení plánu se na základě tohoto shrnutí objeví do konce roku 2014. Do té doby by také mělo být učiněno rozhodnutí, zda se všeobecné rozpravy k tomuto tématu budou konat jednou na dva, či za jeden rok.
Co se diskutovaných výhod vydaného týče v souvislostí s oblastí politiky dalších resortů, koordinující ministr Plasterk nebyl ochotný vydat jakékoliv skutečné prohlášení a debaty se tak většinou přesouvaly k příslušným odborným útvarům a stálým parlamentním výborům. To byl kupříkladu i případ lidskoprávního vzdělávání, jehož význam pro nizozemskou společnost a demokratické konstituční zřízení podtrhovali téměř všichni přítomní poslanci. Naléhali proto na ministra, aby zajistil, že se lidská práva nabydou v občanském vzdělávání vyššího významu. O tom byli také ujištěni.
Níže najdete zkrácenou verzi diskusních bodů, které NJCM předložila ve prospěch všeobecné rozpravy o lidských právech. Celý text dopisu lze nalézt na internetových stránkách NJCM prostřednictvím odkazu, uvedeného na konci článku.
Berme lidská práva v Nizozemí vážně
NJCM zdůraznil obavy z rasismu a diskriminace v Holandsku, které již byly vyjádřeny v roce 2013 autoritativními orgány jako je Evropská komise proti rasismu a intoleranci (CRI(2013)39, 15. října 2013) a Veřejný ochránce práv. Reakce Nizozemí na tyto obavy je minimální, zatímco oni vyžadují promyšlenou reakci a vážné protiargumenty. Vypracování Národního akčního plánu je prvním krokem v cyklickém procesu navrhování, implementace a evaluace. Generální poradní orgán pro lidská práva by se měl stát nedělitelnou součástí tohoto procesu. NJCM doufá, že Sněmovna reprezentantů bude prosazovat jednoznačný a odstupňovaný plán včetně pravidelných evaluací, o čemž budou lidskoprávní diskuze pokračovat po 10. dubnu 2014.
Zastavte omezení soudního přezkumu lidských práv
Prostřednictvím ustanovení článku 94 nizozemské Ústavy, na základe legislativního návrhu iniciativy Taverne, nebudou soudci nadále moci posuzovat vnitrostátní právní předpisy na základě obecně závazných rozhodnutí mezinárodněprávních organizací. Ustanovení tohoto článku zahrnují základní práva, jinými slovy ‘minimální standardy’, které musí ve vztahu ke svým občanům dodržovat vláda, parlament i další orgány. V případě, že jsou vnitrostátní předpisy v rozporu s těmito minimálními standardy, soud je může zneplatnit. Tímto soudci chrání občany před politickými a společenskými vývoji, kde často převažují (krátkodobé) zájmy jiných. V nizozemském právním řádu, kde není soudce oprávněn posuzovat protiústavnost legislativy ve formálním smyslu, je ochrana článku 94 Ústavy ještě důležitější. Dle názoru NJCM tento legislativní návrh podkopává základy nizozemského právního systému a měl by být Sněmovnou reprezentantů zamítnut.
Pryč s požadavky na vypořádání pro ‘Antilské Holanďany’
Legislativní návrh týkající se iniciativy Bosman ukládá požadavky na Holanďany z Aruby, Curaçaa a Sint Maarten. Pokud chtějí pobývat a žít v Nizozemí déle než šest měsíců, musí mít práci a dostatečný příjem, a musí být přijati do vzdělávacího programu v Nizozemí nebo tam mít rodinu. Tento legislativní návrh si klade za cíl předcházet ‘...usídlování nové skupiny Antilských Holanďanů, kteří se o sebe nedokážou postarat nebo páchají závažné zločiny’, v Nizozemí, protože tím znemožňují participaci a integraci Antilských Holanďanů, kteří tam již žijí (Kamerstukken (Parlamentní noviny) II2012/13, 33 325, č. 6, s. 1-2). NJCM je toho názoru, že tento návrh nevyřeší předpokládané problémy snezaměstnaností a kriminalitou v Antilské komunitě, dokud nebude rozlišovat na základě původu. Toto je však v nizozemském právním řádu výslovně zakázáno. Z toho důvodu NJCM žádá Sněmovnu reprezentantů o zamítnutí tohoto návrhu.
Efektivnější Nizozemský Institut pro lidská práva
Kabinet – složený z ministrů a státních tajemníků – zamýšlí zkrátit rozpočet Nizozemského institutu pro lidská práva. Dokonce před finančním vyhodnocením, které by podle Ministra spravedlnosti mělo být uskutečněno dva roky po založení Institutu, bylo rozhodnuto, že další finanční prostředky pro lidská práva budou znovu zkrácena. K lítosti NJCM to vysílá špatný signál domů i do zahraničí. Institut vyžaduje dostatečné prostředky k tomu, aby naplňoval své poslání poradce autoritám, supervizora a informátora. Toto vše je ještě důležitější teď, kdy má Institut obdržet status A od OSN, o co hlavně šlo Sněmovně reprezentantů od založení Institutu.
Infrastruktura a soudržnost – na národní úrovni
Pokud má být Akční plán něco platný pro rozvoj politik, bude muset ministr Plasterk zajistit užší zapojení dalších ministerstev a jejich oddělení. Doposud se konaly Meziresortní konzultace o lidských právech, na které byly pozvané všechny resorty, tři nebo čtyřikrát do roka. Implementaci akčního plánu má za úkol tato Konzultace. NJCM je toho názoru, že soudržnosti lidskoprávních politik v Nizozemí, by prospělo, kdyby byla tato Konzultace více transparentní. Tím, že by bylo kupříkladu (včas) oznámeno datum zasedání, dostala by veřejnost možnost podat návrhy k obsahu programu nebo přijít s konkrétními návrhy do diskuze. Zejména s ohledem na Institut pro lidská práva, prosazuje NJCM svojí větší roli v tomto poradním orgánu. Institut by měl být schopen naplnit svou zákonnou roli při poradní činnosti vládě.
Přehled mezinárodních doporučení
Pro hladký průběh této Meziresortní konzultace by měla vláda poskytnout přehled mezinárodních doporučení a přehled jejich dodržování. Přehled měl být dokončen začátkem roku 2014 (NAP-MR p. 21). NJCM tento podklad přijde pro Konzultaci jako velmi užitečný. Navíc, mělo by praktický význam monitorovat pokrok implementačního procesu, a to z toho důvodu, že v současnosti, konkrétních bodů Akčního plánu je málo nebo jsou již zastaralé. Měření vládních aktivit proti lidskoprávním kritériím má prvořadý význam pro legitimitu vlády v demokratické společnosti. Proto by byl NJCM pro to, aby byl tento přehled zveřejněn.
Infrastruktura – role občanské společnosti
Pokud jde o další zapojení občanské společnosti, v Akčním plánu není nedostatek nápadů v této oblasti (s. 28). Nicméně zkušenost NJCM s konzultacemi o vládních zprávách pro výbory OSN je, že většinu času jsou spíše snůškou očekávané kritiky, než identifikace slabých míst v politikách a legislativě a dialogu o možných řešeních. Toto lze učinit různými způsoby v případě, že je vláda skutečně připravena přijmout doporučení a kritiku a je připravena proměnit tyto body v akci. Kabinet je připraven přispět ke Koalici pro lidská práva (BMO-NL, spojení čtrnácti lidskoprávních nevládních organizací v Nizozemí, mezi kterými v současnosti NJCM vykonává prezidenturu), a to, s ohledem na plodný dialog, je důvodem k optimismu ze strany NJCM. Nicméně, tato konzultace nemůže být postavena na roveň větší a rozmanitější občanské společností jako celku.
Ratifikace OP-IVESCR
Odpověď na otázku, zda je nebo není kabinet nakloněn ratifikaci Opčního protokolu k Mezinárodní úmluvě o hospodářských, sociálních a kulturních právech (podepsána v roce 2009) se nabídne až po nahlédnutí do důsledků ratifikace. Pro NJCM je toto čas pro definitivní odpověď na otázku, kdy bude tato studie dokončena a také pro to, aby se členové Sněmovny reprezentantů ujistili, že bude tato studie brzy zveřejněná. Nicméně 10. dubna 2014 zopakovali předchozí odpověď.
Checklist sociálně-ekonomických práv
S ohledem na dodržování socio-ekonomických práv vládou, představuje Akční plán checklist respektu k těmto lidským právům s cílem prozkoumat politiky a legislativu (p. 20). NJCM plně podporuje tuto myšlenku, ale je zvědavý, jak bude tento checklist fungovat v praxi.
Vzdělávání k lidským právům
V průběhu prezentace Národního akčního plánu pro lidská práva všichni úvodní řečníci, mezi nimi i Ministr vnitra, se sebou vzájemně souhlasili: v Nizozemí je nedostatek znalostí a vědomostí o lidských právech na všech úrovních (od školáků po úředníky). I když důležitost tohoto je podtržena Akčním plánem (NAP-MR s. 29), neznamená to víc, než přenesení odpovědnosti na Ministerstvo školství, kultury a vědy (OCW). Ve své reakci na zprávu Rady pro vzdělávaní (‘dále Občanství ve vzdělávání’), státní tajemník tohoto ministerstva uvedl, že bude zkoumat jakým způsobem se mohou lidská práva, společně s dětskými právy, stát součástí klíčových témat s odkazem na občanství (dopis státního tajemníka OCW, Občanství ve vzdělávání, 16. Prosince 2013, s. 6). NJCM požaduje od Sněmovny reprezentantů, aby dohlédla na to, že státní tajemník splní svůj slib a ujistí se, že je ve vzdělávání kladen větší důraz na lidská práva, v souvislosti s jejich významem pro fungování demokratického státu.
Pozadí Národního akčního plánu pro lidská práva
Národní akční plán pro lidská práva si klade za cíl poskytnout pochopení role státu, konkrétně role vlády při vynucování a ochraně lidských práv v Nizozemí. V této věci je plán transparentní v široké sféře role státních orgánů. Také nabízí přehled prostředků, které byly zavedeny a uplatněny za účelem ochrany lidských práv.
Národním akčním plánem o lidských právech si vláda klade za cíl dodržet doporučení Výboru OSN pro lidská práva ve smyslu Periodické zprávy z roku 2012 a také množství supervidujících výborů, které byly za účelem dodržování lidskoprávních úmluv zřízeny. Komisař Rady Evropy pro lidská práva také doporučil již v roce 2009 Nizozemí vytvořit takovýto Akční plán. Vláda se zavázala k vytvoření tohoto plánu ve svém policy paperu „Respekt a práva pro všechny“ 14. června 2013 a učinila tak odpovědí kabinetu na výroční zprávu Institutu pro lidská práva v září 2013. V této zprávě Institut identifikovala přidanou hodnotu Akčního plánu a doplnil doporučení pro vznik takovéhoto plánu.
Kromě Národního akčního plánu pro lidská práva zveřejnil kabinet 20. prosince 2013 také Národní akční plán pro podnikání a lidská práva. Tento akční plán vstoupil v platnost v kontextu záměru vlády prosazovat respekt k lidským právům ze strany business sektoru a předcházet porušování lidských práv individuálními společnostmi i dodavatelskými řetězci. Akční plán je založen na obchodních principech a lidskoprávních principech, které vytvořil profesor John Ruggie na základě požadavku od OSN. V říjnu 2011 nařídila Evropská komise členským státům EU vytvořit plán pro národní implementaci těchto obecních zásad OSN. Nizozemská Sněmovna reprezentantů učinila stejnou žádost.
ZDROJE
Dopis NJCM ve prospěch Generální konzultace o lidských právech (v holandštině)