Holandská politika sloučení rodiny má neblahé důsledky pro některé syrské rodiny, které uprchly do Nizozemska. Podle agenturou OSN pro uprchlíky UNHCR, muselo asi třicet rodin, které uprchly ze Sýrie, zanechat své dítě v Sýrii nebo Libanonu. Tyto děti nemohli přijít spolu s rodinou, protože nizozemská politika sloučení rodiny umožňuje automatický vstup pouze nezletilým. Dospělé děti mohou přijít do Nizozemska na vlastní pěst, a požádat o azyl sami. K tomu však může dojít pouze nelegálním způsobem, protože by to znamenalo, že tito mladí dospělí přicházejí do Nizozemska po nebezpečné trase, často s pomocí obchodníků s lidmi, hlásí holandská tisková agentura.
Syrská rodina Zaki Homs musel nechat svou nejstarší dceru, Joyce (19 let), v Bejrútu. V loňském roce pan Homs uprchl z Libanonu do Nizozemska. Když už tam byl, mohl zařídit sloučení s manželkou a nezletilými dětmi. V Libanonu to není pro Syřany bezpečné, a rodina doufá, že jejich dcera bude moci brzy do Nizozemí.
Podle René Bruin, ředitele nizozemské pobočky UNHCR, je tato holandská politiká riskantní a nespravedlivý. Požaduje rozšíření pravidel. ''Politika sloučení rodiny je dobrá, ale v tomto ohledu by mohla být o něco lepší." Ministerstvo spravedlnosti v reakci na to uvedlo, že "uprchlíci každého věku, tedy včetně těch, ve věku 18 let a starší, mohou vždy požádat o azyl vlastním jménem. Navíc mohou být sjednoceni se svou rodinou, která je již v Nizozemsku, v případě více než obvyklých citových vztahů. To je možné například v případech, kdy se dospělé dítě nemůže o sebe postarat z důvodu svého zdravotního stavu.
Otázky pro státního tajemníka
Členka Sněmovny reprezentantů Attje Kuiken (Dělnická strana) položila státnímu tajemníkovi pro bezpečnost a spravedlnost Fredovi Teevenovi parlamentní otázky. Paní Kuiken by chtěla od pana Teevena vědět, "jaké jsou v dosavadní politice možnosti, aby se děti, které byli nucené zůstat v jiné zemi, znovu připojily ke svým rodinám, například z důvodu nepřiměřené bezohlednosti? Co konkrétně znamená závislost? Jak má být kritérium "více než normální citové vazby" vykládáno v rozhodovací praxi? Kdy lze tyto vazby aplikovat a kdy ne?" Kromě toho chce paní Kuiken ještě vědět, "kolik dospělých děti nemělo možnost připojit se ke zbytku své rodiny kvůli tomuto závažnému kritériu?"