Maďarský Ústavní soud (ÚS), Národní volební komise a Úřad na ochranu dat (DPA) slouží zájmům vlády, místo omezování její moci. Nicméně, z toho nemáme škodolibou radost, protože jsme přesvědčeni, že všechna naše základní práva jsou ohrožena jejich pochybením, stejně tak, jak je ovlivněn klíčový veřejný nástroj demokracie: volby.
Ústavní soud odmítl dvě individuální stížnosti v průběhu několika dnů. ÚS se odkázal na formální důvody a neprovedl věcný průzkum. První odmítnutí se týkalo stížnosti proti regulaci volebních plakátů na veřejných místech. V návrhu se tvrdilo, že omezení týkající se komerčních plakátů byly rozšířeny regulačními prostředky i na volební plakáty. Tímto způsobem se omezení, které již byly zakotveny ve volebním zákoně, svévolně rozšířily. Toto nepochybně omezuje možnosti kampaně, a je to úzce spojeno s možností občanů vykonávat jejich volební právo. Podle ÚS, nicméně, nebyly dány dostatečné důvody pro ústavní přezkum. Proto se nezabýval skutkovou podstatou případu.
Druhá odmítnutá stížnost se zabývala pobytem voličů v zahraničí v den voleb. Tvrdila, že pro ně nejsou vytvořeny rovné podmínky, protože jim není umožněno volit prostřednictvím pošty. Stížnost - která není první svého druhu před ÚS - byla odmítnuta, protože ÚS neuznal voliče v zahraničí jako dotčenou stranu. Toto ÚS absurdně odůvodňuje tím, že stěžovatele nelze považovat za dotčeného protiprávním jednáním, protože napadená legislativa ho vyjímá z možností hlasování poštou. Na základě těchto odmítnutí, je otázkou, zda ještě vůbec může být v Maďarsku princip rovnosti vynutitelný.
V třetím případě, zahrnujícím Národní volební úřad, Úřad na ochranu dat a Úřad pro svobodný přístup k informacím, tyto opustili volby také. Existují rozumné důvody se domnívat, že osobní údaje voličů jsou zneužívána, ale Národní volení komise naznala, že není povinna monitorovat zprávy o masivním porušování volebních doporučení. Stížnosti směrovaly k otázce, zda existují kandidáti, kterým se povedlo sesbírat potřebný počet doporučení za pomoci zneužití osobních údajů. Úřad na ochranu dat naznal, že monitorování takovýchto stížností by představovalo nepřiměřené velké pracovní zatížení, které by ohrožovalo plynulost průběhu volebního procesu.
Rozhodnutí těchto fór nemohou být odůvodněna krátkými správními lhůtami voleb. Ve světle těchto krátkých, týdenních "představení" nezávislých orgánů Maďarského státu, se tři lidskoprávní organizace shodly, že radikální restrukturalizace Maďarského veřejného práva jej dovedla k zániku. Prakticky všechny postupy a právní mechanismy schopné dosažení věcné nápravy antidemokratického rozhodování v souladu s vládou práva skončily. Ponechání nevyřešených otázek, které se týkají probíhajícího volebního procesu, demonstruje, že nezávislé instituce raději splní cíle vlády, než aby hlídaly ústavnost a chránily základní práva.
Přečtěte si celou analýzu zde.
Eötvös Károly Institute, the Hungarian Helsinki Committee and the Hungarian Civil Liberties Union