Maďarsko a Polsko jsou nejzávažnější příklady zhoršujícího se stavu práv, demokracie a právního státu v EU. Ale nebudou poslední (dáváme pozor na Chorvatsko) a nejsou jedinými vládami EU opovrhujícími "základními hodnotami" EU.
EU potřebuje být lépe vybavena
Evropská komise reagovala na tento znepokojivý trendu v roce 2014 tím, že vytvořila "rámec právního státu", který umožňuje zahájit jednání s provinilými vládami. V roce 2015 zahájili ministři ze 28 vlád členských států EU v Radě svůj vlastní postup: roční "dialog právního státu". Ale ani toto opatření neponechalo základní hodnoty EU v bezpečí. Komise zahájí rámec pouze v extrémních případech a použila jej selektivně - na Polsko, ale ne na Maďarsko. A dialog Rady byl dosud povrchním a bezvýznamným cvičením.
Včera přijal Evropský parlament usnesení, kterým stanovuje svou vizi nového systému - smlouvu o demokracii, právním státu a základních právech (nebo "DRF") - ta by měla každoročně posoudit všechny země EU a EU samostatně. Europoslankyně Sophie in 't Veld z liberální skupiny byla zodpovědná za původní text, který do značné míry přežil politické spory.
Evropský Parlament přijímá výzvu
Shrnutí DRF paktu: nezávislý orgán odborníků (panel DRF) by sestavil zprávu, která hodnotí každou zemi. Tato zpráva bude přijata Komisí a následně prodiskutována v Evropském parlamentu spolu s národními parlamenty, stejně jako s ministry v Radě. Komise by byla povinna zahájit jednání s vládami identifikovaných panelem DRF jako problematickými. Pokud panel DRF zjistí zvláště vážné problémy, všechny tři instituce by byly nuceny uspořádat formální diskusi o tom, zda uplatní článek 7 Smlouvy o EU, který umožňuje sankce.
DRF pakt: velké zlepšení
Pakt DRF by významně zvýšil schopnost EU k ochraně evropských základních hodnot. V současné době je otázka, zda EU vůbec projednává záznam člena (natož podniká kroky) vysoce zpolitizovaná. V důsledku toho jsou pachatelé často schopni uniknout kritice, jako je vládnoucí strana v Maďarsku, která je chráněna před vyslovení nedůvěry, protože patří do největší politické skupiny v Evropském parlamentu, EPP.
Problematické vlády jsou prošetřovány EU pouze když nastane náhodná konstelace faktorů k odstranění politických překážek. Například současná polská vlády patří do mnohem menší skupiny v Evropském parlamentu, který by se nebyla schopna chránit před kritikou. Stejně tak nebyla Komise ochotná k zahájení rámce právního státu ve vztahu k Maďarsku. Mohlo by být považováno za trapné přiznání, že předchozí Barrosove Komisi se nepodařilo řádně prošetřit vládu. Obecněji řečeno, postup podle článku 7 nikdy nebyl zahájen, protože ani Evropský parlament, ani Rada, ani Komise nikdy nesebrali dostatek politické vůle.
Jak poukazuje paní 't Veld, stávající postupy jsou "náchylné ke kritice, že jsou politicky motivované". Na rozdíl od toho, pokračuje, podle DRF paktu, by se se "všemi členskými státy ...mělo zacházet stejně a měly by být hodnoceny na stejném základě. Mechanismus by měl být objektivní, založený na důkazech a permanenci, místo konkrétních okolností."
Pakt DRF by vyčistilo politickou blokádu, protože dle něho je zhodnocení a diskuse o všech zemích povinná. Kromě toho bude teď s panelem DRF otázné, jestli bude zahájem rámec Komise a zda všechny tři orgány budou diskutovat o aktivaci Článku 7.
Přestože pakt DRF neobsahuje nové sankce a nemůže automaticky vyvolat sankce podle článku 7, bylo by to zlepšení oproti současnému stavu. Za prvé by se vytvořil silnější politický tlak na problémové vlády. Panel DRF by pravděpodobně vyvolal rámec Komise častěji, než když to má Komise ve vlastních rukách. A panel DRF bude moci uložit, aby každý orgán diskutoval formálně, zda se má aktivovat článek 7, k čemu teď zřídka kdy dochází.
Za druhé by pakt DRF vedl k tomu, že by byl politický tlak aplikován v cílenější a vzájemné shodě, než v současné době, protože by měl přispět k tomu, aby se táhlo za jeden provaz a ke zlepšení stávajících nástrojů. Komise by byla povinna systematičtěji používat svůj rámec. Dialog právního státu Rady by se stal významnějším, protože by být založen na veřejn ě d ostupných DRF zprávách ze zemí a doporučení Komise. To by představovalo obrovské zlepšení oproti tomu, co se děje v současné době, kdy záznamy porušení práv vládami nejsou ani diskutovány. A pakt DRF přidává nového hráče: Evropský parlament by také diskutoval zprávy DRF s národními parlamenty.
Tento druh vzájemného politického tlaku nemusí sám o sobě stačit k vynucení určené vlády, aby změnila kurz. Ale spolu s opatřeními EU na podporu prezentace základních hodnot EU mezi širokou veřejností, které usnesení Evropského parlamentu rovněž požaduje, by mohl pakt DRF mohlo znamenat skutečný rozdíl.
Ale parlament by mohl potřebovat ‘Plan B’
Usnesení Parlamentu ustanovující pakt DRF není právně závazné. Rezoluce požaduje, aby Komise, která je odpovědná za iniciování tvorby právních předpisů, předložila na stůl legislativní návrh, který by vytvořil nový postup. Bohužel Frans Timmermans, první místopředseda komise, se opakovaně vyslovil proti vytvoření nového mechanismu. Kromě toho je nepravděpodobné, že Komise podpoří postup, který by znamenal, že ztratí kontrolu nad tím, kdy bude aktivat svůj rámec právního státu. A i když některé vlády mají velký zájem na posílení jejich dialogu o právním státě v Radě, mnoho hlavních měst je zásadně proti skutečné kontrole.
Smutnou skutečností je, že v případě, že Evropský parlament chce zlepšit ochranu základních hodnot EU, může potřebovat "plán B", který mu umožňuje fungovat samostatně, stejně jako byl původně tímto autorem navrhován meziparlamentní dialog.