Letošní projev Jeana-Clauda Junckera o stavu Unie může být v retrospektivě viděn jako hybná síla změn v Evropě.
Po letech ekonomického úpadku a zklamání předseda Evropské komise poprvé vyslal silné poselství, které pozitivně zapůsobilo v evropských médiích. Jeho "uni-vize pro Evropu" má za cíl překonat propast mezi západní Evropou a zeměmi střední a východní Evropy. Jeho slib posilovat demokratické dědictví EU kromě další hospodářské integrace je slibným znamením, které signalizuje vznik Evropy, která lépe naslouchá svým občanům a lépe odráží skutečnosti svých komunit.
"Naše unie potřebuje demokratický skok vpřed. Příliš často se celoevropské volby snižují jen na sumu národních kampaní, evropská demokracie si zaslouží lepší výsledky, měli bychom dát evropským stranám prostředky pro lepší organizaci," řekl Juncker ve svém projevu o stavu Unie.
Dokonce i evropské instituce připouštějí, že systém občanských petic, Evropská občanská iniciativa (ECI), nedosáhla v prvních pěti letech očekávaného úspěchu. Bylo zahájeno pouze 50 petic a pouze 4 získaly požadovaný 1 milion podpisů. Podobné problémy obklopují nástroje EU pro přímou demokracii: nedostatek řádných evropských stran a těžkopádné financování stran jsou jen dvě otázky, které občanům brání ve zvyšování důvěry v EU.
Alberto Alemanno, akademik a spoluzakladatel iniciativy "Dobrá lobby" pro občanské lobbování, řekl Liberties v reakci na balíček: "V souvislosti s projevem Junckera se zdá, že Komise naznačuje, že nastal čas, aby se EU zaměřila méně na politiku a více na politiky, a to případným zapojením většího počtu občanů jak u volebních boxů, tak i na občanské úrovni. Navíc, pokud reforma ECI podněcuje participativní demokracii k tomu, aby byla více přívětivá občanům, návrh financování politických stran nese potenciál posílení zastupitelské demokracie v prostoru EU. "
Co se může stát
Reformy ECI, včetně snížení volebního věku z 18 na 16 let, slibují, že občanům usnadní zahájení nebo podporu iniciativ zavedením více digitálních nástrojů a zrušením zatěžujících požadavků. Evropská komise si sama zvolila právo rozhodovat o ECI na politické úrovni, aby urychlila a zefektivnila přijímání občanských petic. V důsledku toho byla zamítnuta pouze petice "Stop Brexit", neboť zjevně nespadá do oblasti působnosti tohoto nařízení. Občané budou moci své petice předložit zdarma a budou moci hlasovat pomocí eID karet. Bude také spuštěna sjednocená a zjednodušená stránka pro nahrávání a organizátorům bude poskytnuta bezplatná služba pro online sběr dat. Snížením povinné věkové hranice na podporu petice na 16 let se připočte 10 milionů potenciálních příznivců z generace s nejmodernějším vzděláním.
Podle Alemanna však "žádná z těchto navržených reforem sama o sobě nebude schopna řešit nedostatek občanské soudržnosti a iniciativy, který charakterizuje rozhodovací proces EU, avšak obě budou potenciálně schopny vytvořit prostředí umožňující vytváření agendy pro občany - prostřednictvím snadnějšího přístupu k ECI - a skutečnější politické reprezentace EU tím, že sníží překážky pro vstup nových evropských politických stran. K tomu budou muset Parlament a Rada dokončit své reformy týkající se složení Evropského parlamentu Parlamentu a volebního práva EU."
Nicméně, říká Alemanno, reformy ECI se nezabývají problematikou "slonů v místnosti", která je v současné době představována kampaní Glyphosate ECI: Co se stane, když se ECI překrývá s probíhajícím rozhodovacím procesem EU? Jak by mohl 1 milion podpisů hrát roli v probíhajícím postupu projednávání ve výborech? Kampaň Glyphosate naznačuje, že již není věrohodné tvrdit, že ECI a každodenní rozhodování jsou lodě proplouvající nocí.
Skutečné Evropské strany
S "ústavou" EU, Lisabonskou smlouvou, se realita stala skutečností, a byly oživeny skutečné "evropské strany". Předtím byly strany EP patchworky národních stran, které někdy spojují politické skupiny s pouze vzdáleně podobnými agendami.
Z tohoto hlediska se po zavedení nařízení o statutu a financování evropských politických stran a politických nadací nic moc nezměnilo, i když jeho cílem je zvýšit viditelnost, uznání, účinnost, transparentnost a odpovědnost evropských politických stran. Junckerova Komise se proto snaží předložit pozměňovací návrhy před volbami do Evropského parlamentu do roku 2019, aby přinesla tolik potřebnou změnu.
Problémové otázky, jako jednotliví členové téže národní strany, sponzorující vytvoření různých evropských stran, však zůstávají. Dalším zásadním problémem je skutečnost, že současné rozdělení financí mezi evropské strany není dostatečně přiměřené velikosti zastoupení dosaženého v evropských volbách. S cílem řešit otázky skutečného zastoupení a spravedlivého financování navrhla Evropská komise zvýšit procento přidělených finančních prostředků na základě podílu na skutečném hlasování z 85% na 95%. Dnes je 15% financování sdíleno mezi všemi stranami, bez ohledu na počet voličů, které zastupují.
Alemanno říká, že návrh na financování politických stran připomíná, že článek 7 není jedinou zbraní, kterou musí EU vracet státům, jako jsou Maďarsko a Polsko. Toto nařízení předpokládá mechanismus dohledu, který je nyní ještě posílen, dodržování základních hodnot EU ze strany politických stran. Zatímco je tento mechanismus v současné době přehlížen, představuje silný mechanismus sankcí, který by se měl více využívat. Přestože přibližně 30% poslanců EP patří do evropských politických skupin, jejichž strany jsou vnímány nebo fungují jako populistické (např. Maďarská strana Fidesz patří do skupiny EPP, Syriza a Podemos ke skupině Greens-EFA, UKIP, AfD a M5S Skupina EFFD), jejich použití je zjevně stále neúčinné.
Žádný magický recept
Žádný racionální občan EU by neměl mít ohromné očekávání ohledně výše uvedených kroků, ačkoli žádný z nich není příliš ambiciózní. Po letech, kdy se Komise musí bránit sama, mohl její předseda poslat pozitivní signál, jehož cílem je udržet EU pohromadě a současně nabídnout nové myšlenky ke snížení demokratického deficitu Unie.
Jak řekl Juncker: "Potřebujeme evropské strany se skutečným evropským rozměrem a prostředky ke změně."