Sdružení potlačovaných Makedonců v Bulharsku, Oběti komunistického teroru a jejich předseda, Stoyan Vasilev, podali stížnost proti Bulharsku k Evropskému soudu pro lidská práva poté, co dva soudy v Bulharsku odmítly zaregistrovat sdružení, protože představuje "hrozbu pro jednotu bulharského národa." Bulharský helsinský výbor zastupoval stěžovatele před soudem.
Aktivity sdružení
Sdružení bylo založeno 9. prosince, 2013. Jeho cíle zahrnují ochranu a podporu makedonského kulturního a historického dědictví, ochranu práv makedonských uprchlíků a jejich potomků, a podporu míru a dobrých sousedských vztahů na Balkáně. Mezi činnost sdružení patří veřejná advokacie, vzdělávání, kulturní slavnosti, sbírka memorabilií a archivních materiálů, jakož i publikování.
První odmítnutí
Předseda sdružení podal žádost o registraci neziskové organizace ke Krajskému soudu Blagoevgrad. 24. září 2014 soud tuto odmítl, s ohledem na jeden z cílů, "ochrana a podpora makedonského kulturního a historického dědictví," který je prý v rozporu s ústavou Bulharské republiky, která zakazuje organizace, jejichž aktivity jsou zaměřeny proti jednotě bulharského národa nebo k podněcování k národnostního a etnického nepřátelství.
Podle soudu patří mezi tyto činnosti: zachování a propagace historické pravdy o makedonském problému a opatřeních k jeho řešení; rehabilitace a výstavba památek spojených s makedonskou minulosti; přednášky o minulosti a současných problémech makedonského lidu; oslavy historických dat za účelem podporování a udržování folklóru.
Konečné odmítnutí
Proti zamítnutí registrace bylo podáno odvolání k Sofijskému odvolacímu soudu, s odvoláním na článek 11 Evropské úmluvy o lidských právech (svoboda shromažďování a sdružování) a judikaturu Ústavního soudu v Bulharsku, podle kterého sebeuvědomění patřící k menšinové skupině nelze považovat za hrozbu pro demokratickou společnost a jednotu bulharského národa. 2. února 2015 vynesl odvolací soud v Sofii rozhodnutí o konečném zamítnutí registrace sdružení.
Jedno z mnoha porušení
Právo nepopulárních skupin na svobodu sdružování je v Bulharsku často porušováno. Je to jedna z mnoha otázek, kterých se dotýká výroční zpráva o stavu lidských práv v Bulharsku v roce 2014 publikovaná Bulharským Helsinským výborem. Ukazuje se, že většina z porušení práva na svobodu sdružování byla právě proti Makedoncům v Bulharsku, jejichž totožnost je stále oficiálně popírána. V současné době neexistuje asociace Makedonců registrovaných v Bulharsku.
"Odmítnutí zaregistrovat sdružení je obzvláště nespravedlivé vzhledem k tomu, že jeho členové strávili část svého života v komunistických věznicích nebo byli pronásledováni kvůli své víře a etnické identitě," řekl Krassimir Kanev, předseda BHC.