Na českých univerzitách studuje každé čtvrté dítě vyrůstající v rodině. Z dětských domovů jde ale na vysokou školu jen každý 170. Mnohdy navíc nejde o studijní předpoklady, ale o nedostatek podpory a chybějící zázemí v dětských domovech.Pro přípravu na univerzitní studium nejsou důležité jen znalosti, ale i motivace. Právě ta dětem z dětských domovů mnohdy chybí.
Podle Kláry Laurenčíkové, předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání si děti v domovech stěžují mimo jiné na to, že jim chybí pomoc už v předškolní přípravě, jako je například zpracování domácích úkolů.
"Byly také nabádány k tomu, aby si po deváté třídě zvolily raději nějaký jednodušší učební obor a tím uspíšili svůj odchod z ústavního zařízení, říká Laurenčíková"
Podle samotných dětí je při výběru studia problém v tom, že "jít na učňák" je bohužel zaběhnutá konvence. Děti, které se rozhodnou studovat, jsou totiž v domově paradoxně za "černé ovce".
Dětský domov pak ale děti mnohdy opouští s nedostatečným vzděláním a špatnou přípravou do života. To je také jeden z důvodů, proč nakonec nepracují a končí na ulici. Potvrzují to i azylové domy, které hlásí nárůst bezdomovců, kteří prošli právě dětským domovem.
Radkův případ
Existují ale samozřejmě i vychovatelé, kteří se je naopak snaží přemluvit, aby šly raději na střední školu. Například čtyřiadvacetiletý Radek Laci strávil v dětském domově celý život a původně se chtěl také vyučit, k dalšímu studiu ho ale motivoval ředitel domova.
Radek nelituje, letos v červnu ukončí magisterské studium marketingu a vzdělávat se chtěl ještě dál: "Snažím se připravit na odchod z domova. Ačkoliv mám vysokou školu, tak jsem se chtěl naučit i jazyk nebo se realizovat v psychologii či sociální politice."
U vedení domova, kde žije, ale tentokrát bohužel narazil i on. "Podle zákona se musíš připravovat na budoucí povolání, což kurz španělštiny není. V tomto případě ti nemohu prodloužit smlouvu o dobrovolném pobytu," odpověděla mu totiž ředitelka na jeho žádost.
Pokud děti studují, může jim přitom dětský domov přispívat až do 26 let. "Podmínky splňuje. Když bude v prezenčním studiu, tak by se nemělo hledět na to, jestli je to jedna vysoká škola, nebo dvě," oponuje tomuto rozhodnutí právnička Ligy lidských práv.
Podle ředitelky domova je ale Radek na budoucí zaměstnání připravený dost a druhá vysoká škola by mu už kvalifikaci nezvýšila.