Litevský Seimas (Parlament) změnil 25. června znění předpisů v ustanovení trestního zákona upravující používání vyšetřovací vazby.
Vyšetřovací vazba je v Litvě mimořádně obvyklá - navzdory skutečnosti, že by zadržení mělo být nejpřísnější ze všech omezujících opatření, soudy umožňují jeho užívání nebo prodloužení 95% ze všech žádostí. V této oblasti je Litva je v čele Evropy a vyrovná se Kazachstánu: až 2000 lidí je v Litvě každý rok zadržených a uvězněných před odsouzením a vyšetřovací vazba se užívá desetinásobně častěji, nežli kauce a téměř padesátkrát častěji, než domácí vězení.
Slavní lidé
Veřejnost často nedokáže poznat rozdíl mezi vyšetřovací vazbu a výkonem trestu odnětí svobody. Je důležité pochopit, že vazba je omezující opatření, které má zajistit, aby šetření v přípravném řízení a soud hladce probíhal - není opatřením k potrestání osob.
Problém přílišného zadržování v Litvě přilákal poprvé větší pozornost koncem roku 2012 a na počátku roku 2013, po zadržení dvou slavných lidí - lobbisty Andriuse Romanovskise a Mindaugase Balčiūnase, tehdejšího generálního tajemníka litevské basketbalové federace. Policisté a účastnící soudního řízení podle studie provedené Monitorovacím institutem pro lidská práva přiznali, že vyšetřovací vazba se často vyžaduje a nařizuje, i když se ví, že není za daných okolností nezbytně nutná.
Patero nových opatření
Minulý týden přijal Seimas ucelené pozměňovací návrhy k trestnímu řádu, týkající se využívání vyšetřovací vazby. Zde jsou nejdůležitější opatření zaváděná reformou:
1. Při posuzování žádosti státního zástupce na použití, nebo prodloužení vyšetřovací vazby, soudci mohou nyní nejen vyšetřovací vazbu nařídit nebo odmítnout, ale také vybrat vhodnější omezující opatření dle vlastního uvážení.
2. Při nařízení předběžné vyšetřovací vazby mají nyní soudci výslovnou povinnost uvést faktické okolnosti a argumenty, které je vedly k přesvědčení, že v tomto případě nebyla vhodná méně přísná omezující opatření. V současnosti se obvykle omezují na formální prohlášení, že méně přísná opatření byla nevhodná.
3. Nejdelší povolená doba pro vyšetřovací vazbu v rámci šetření drobných nebo středně závažných trestných činů se snížil z 18 na 9 měsíců, s maximální délkou vyšetřovací vazby pro mladistvé z 12 na 6 měsíců.
4. Odvolání proti soudnímu rozhodnutí, které nařizuje či zamítá předběžnou vyšetřovací vazbu již nebude posuzovat jediný soudce vyššího soudu, ale panel tří soudců.
5. V případě žádosti o užití vyšetřovací vazby jako omezujícího opatření musí obžaloba ve všech případech povolit obhájci přístup k vyšetřovacím materiálům, na kterých se žádost zakládá. Tento požadavek platí i tehdy, když se obrací na soud pro využití jiných restriktivních opatření: intenzivního dozoru, domácího vězení a uložení požadavku oddělení od oběti.
Právníci zdůrazňují potřebu školení
"Nově objevený zájem o problematiku vyšetřovací vazby dosáhl výsledků. V posledních několika letech nastal znatelný pokles v používání vyšetřovací vazby. V roce 2014 bylo nejméně zadržovaných osob za posledních deset let. Doufáme, že legislativní změny přispějí v Litvě k účinné záruce práva na spravedlivý proces, " uvedl ve svém komentáři k reformám právník Monitorovacího institutu pro lidská práva, Karolis Liutkevičius.
"Byli bychom pro, aby nezůstalo jen u novel zákonů. Je třeba poskytovat školení úředníkům represivních orgánů, více vysvětlit účel a vhodné předpoklady pro vyšetřovací vazbu, nebo jiná omezující opatření, jakož i vytvářet jejich povědomí o mezinárodních normách v lidských právech, která se v této oblasti uplatňují. "
Změny trestního zákona byly navržené ministerstvem spravedlnosti, za aktivní účasti Monitorovacího institutu pro lidská práva a organizací Fair Trials International během přípravného procesu. Doporučení těchto organizací byla zahrnuta do konečného návrhu.