Zákazu mučení a nelidského či ponižujícího zacházení se český Ústavní soud nevěnuje příliš často. Případy, při nichž navíc konstatuje porušení zákona, jsou vzácné. Jeden takový byl ale nedávno uzavřen.
Občan Kamerunu, který měl být v červnu 2014 vyhoštěn z Česka zpět do vlasti, se nejen o plánovaném letu dozvěděl pouhý den dopředu, ale následně byl policejní eskortou násilím dopraven na letiště, a to za použití například slzného plynu nebo fyzické síly.
Bez rozloučení
Občan Kamerunu, který žil v České republice od roku 2010, byl v květnu 2014 zajištěn za účelem správního vyhoštění do země původu, neboť od května 2013 v České republice pobýval bez platného povolení k pobytu.
V červnu 2014 mu policie zajistila místo na palubě letu, kterým měl o tři dny později opustit Českou republiku. O tomto letu se však dozvěděl až den před odletem.
Ráno v den pro Kamerunce přijela čtyřčlenná policejní eskorta, která jej měla odvézt na letiště. Ten se však odmítl eskortě dobrovolně podvolit, neboť mu odlet nebyl oznámen v dostatečném předstihu a nemohl se tedy rozloučit se svou českou přítelkyní, nechat si dovézt ze svého bytu v Praze osobní věci a informovat o svém příletu rodinu v Kamerunu.
Donucovací prostředky
Muž kladl pasivní odpor a z pokoje se jej nepodařilo dostat ani pomocí chvatů a hmatů. Proto proti němu policisté použili – v uzavřené místnosti – i slzotvorný sprej.
Poté ho dezorientovaného spoutali a odvezli na letiště. Pro část přesunu po prostorách letiště dokonce policie použila vozík na zavazadla.
Kapitán letadla, kterým měl stěžovatel odletět, však odmítl cizince na palubu připustit, neboť podle něj představoval pro let riziko.
Kamerunec byl tedy odvezen zpět do zařízení pro zajištění cizinců a vyhoštěn byl následně v červenci.
Nezájem
Muž podal proti postupu policie trestní oznámení. Generální inspekce bezpečnostních sborů však po vyšetření věci trestní oznámení odložila, neboť shledala, že o podezření z trestného činu nejde. Podle inspekce bylo použití donucovacích prostředků vůči stěžovateli přiměřené.
Postup policie i GIBS napadl stěžovatel ústavní stížností. Ústavní soud pak shledal, že došlo k porušení práva nebýt podroben ponižujícímu zacházení, a to jak postupem policie, tak usnesením inspekce.
Ačkoliv Ústavní soud neoznačil všechny fáze postupu policie za protiprávní, zdůraznil, že policie pochybila, když muže o odletu dostatečně neinformovala a neumožnila mu připravit se na něj. Toto pochybení podle něj zřejmě přispělo ke konfliktním událostem, včetně použití slzotvorného plynu v uzavřené místnosti.
Právě použití slzotvorného spreje (podpořené následným nasazením pout a přepravou stěžovatele na vozíku pro zavazadla) podle Ústavního soudu v tomto kontextu dosáhlo úrovně závažnosti představující ponižující zacházení.