Democracy & Justice

Český příklon k populismu ohrožuje nezávislá média

Zatímco je Andrej Babiš vystaven obviněním z korupce a podvodu, dostává druhou šanci vládnout v České republice. To je špatná zpráva pro skupiny občanských svobod a nezávislé sdělovací prostředky.

by Jonathan Day

Vše při starém

6. června se Andrej Babiš podruhé v sedmi měsících stává premiérem České republiky. Jedná se o nesmírně důležitý vývoj pro obhájce občanských svobod a nezávislé sdělovací prostředky. Svoboda nezávislých zpravodajských skupin je ohrožena jak převzetím ze strany Babiše a dalších oligarchů, tak ohrožením jejich práce i života samotného.

Od Agro k ANO

Cestu Andreje Babiše na vrchol české politiky umožněnila jeho podnikatelská kariéra, která z něj učinila druhou nejbohatší osobu v zemi, převážně prostřednictvím jeho zemědělského konglomerátu Agrofert. Využil kombinaci peněz, konexí a vhodného načasování, aby úspěšně vstoupil do politické sféry jako populistická alternativa vládních stran. Založil své vlastní politické hnutí ANO, se kterým rychle vystoupal na post ministra financí, a v prosinci 2017 i předsedy vlády.

Pronásledovala jej však obvinění z korupce. Zdroj financování jeho obchodních převzetí nebyl nikdy zcela vysvětlen a stále zůstává vyšetřován v trestním obvinění, že podvodně získal 2 miliony eur z dotací EU. To také zhatilo jeho pokusy o vytvoření vlády, i když nyní existuje koalice, která bude muset 11. července přežít hlasování o důvěře.

Babišovy politické postoje lze jen stěží vymezit. Stejně jako další populističtí lídři, jeho veřejná prohlášení jsou silně postavena na emocích, ale nedefinují podstatu. Názory, které formuluje jasně, se až bolestně podobají všem ostatním evropským populistům: považuje přistěhovalectví a terorismus za dvě největší hrozby pro Evropu a podobně jako maďarský premiér Viktor Orbán a polský premiér Jarosław Kaczynski považuje za spasitele identity národního státu. Babiš stejně jako Orbán a Kaczynski začíná potlačovat kritické hlasy ve vládě i mimo ní - především pak v médiích.

Ovládnutí narativu

Pronásledování občanských svobod ze strany vlády a snaha o kontrolu nezávislých orgánů, které jsou zásadní pro právní stát, jako je soudnictví vešlo ve známost, jako takzvaný problém "zmenšujícího se prostoru". Platforma Liberties již v minulosti důkladně zkoumala problém se "zmenšujícím se prostorem" v Rumunsku, Itálii a Polsku. V druhém případě je tento problém nejvíce patrný z aktivit vlády, které se týkají převzetí moci nad soudnictvím. Italský protiimigrační postoj politiků a mnoha médií vedl k přímým právním omezením nevládních organizací, nemluvě o poškozování jejich pověsti a značných postizích finančních.

V České republice je problematika zmenšujícího se prostoru obzvláště závážnáv případě o svobodných a nezávislých médií. Babišův politický vzestup byl doprovázenv (pokud ne přímo umožněn) jeho převzetím několika největších českých médií. Založil hnutí ANO v roce 2011 a krátce poté začal s akvizicemi mediální společnosti. V roce 2013 koupil mediální skupinu MAFRA, která vydává jeden z nejpopulárnějších deníků v zemi. Poté koupil Lidové noviny a deník Metro, které každodenně čte přes milion českých čtenářů. Následovala akvizice Rádia Impuls, které má v Česku největší počet posluchačů.

Ve Zprávě o zahraniční politice z roku 2015 bylo zjištěno, že Babišovým holdingem vlastněná média "pravidelně sympatizují s Babišem a kritizují jeho oponenty." Zpráva vydaná rok poté, co byl Babiš jmenován ministrem financí, také poznamenává, že tyto sdělovací prostředky rozpoutaly vyšetřování korupčních obvinění spojených s tehdejším předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou.

Umlčování kritiky

Tyto mediální výpady jsou doprovázeny útoky na jiné, kritické sdělovací prostředky. "Babišova média také začala proti mně a mým kolegům vést cílenou kampaň," uvedl novinář Jakub Patočka v rozhovoru s francouzskou novinářkou Rachel Knaebelovou. Patočkův internetový Deník Referendum, stál za odhalením, které podrobně popisuje, jak Babiš využil svou politickou moc k růstu svého osobního majetku. Tím si Deník Referendum a Patočka vysloužili trestní oznámení za pomluvu.

Patočka o skutečném motivu nepochybuje: je jím umlčení kritických hlasů proti Babišovi. To je u populistických autoritářů známá písnička. V Maďarsku vstupuje Orbán do veřejnoprávních médií, zatímco jeho přátelé skoupili soukromé mediální skupiny. Po nástupu moci v Polsku odvolala pravicová strana PiS správní radu veřejnoprávních televizních a rozhlasových stanic a přeměnila večerní zpravodajskou relaci na veřejnoprávní televizi na "hlásnou troubu strany PiS, která chválí své každodenní úspěchy doma i v zahraničí", jak uvádí zpráva Freedom House.

Prezident Zeman také podněcuje nedůvěru a negativní nálady vůči novinářům. Na tiskové konferenci v květnu 2017 Zeman žertoval, že jeho země má příliš mnoho novinářů a chtěl, aby byli "likvidováni", novináře označoval jako "hnůj" a "hyeny" a na další tiskové konferenci v říjnu loňského roku, obdržel imitaci pušky AK-47 s nápisem "na novináře".

Letošní Světový index svobody tisku Reportérů bez hranic výslovně odkazoval na druhou zmíněnou událost a uvedl, že "úroveň koncentrace vlastnictví médií se stala kritickou" po převzetí ze strany Babiše a dalších oligarchů. Není překvapením, že si Česko "pohoršilo" poklesem o jedenáct míst na 34. místo oproti indexu z roku 2017.

Stejně jako v Maďarsku a Polsku?

Přesto, navzdory Babišově uchopení moci, existují důvody k naději, že jeho populistická rétorika nebude s českými voliči rezonovat tak, jako s občany v Maďarsku a Polsku. Existují významné kulturní rozdíly mezi Českou republikou a ostatními zeměmi východního bloku, které jsou v současné době v zajetí populismu.

"Patriotismus není v české politice až tak důležitý faktor a motiv 'krve a vlasti' téměř chybí", míní Patočka. "Zatímco existují vize 'Velkého Maďarska' a 'Velkého Polska', neexistuje žádný pojem 'Velké Česko'".

Češi jsou však ovlivňováni Babišovou populistickou rétorikou a jsou zřetelně vnímaví k jeho strašením imigrací. Zatímco Evropská komise soustřeďuje své znepokojení na Polsko a Maďarsko, třetí člen Visegrádské skupiny se stále více přibližuje autoritářství. Zatímco se unie doposud pochopitelně zaměřovala na problém ovládnutí soudnictví a občanské společnosti ze strany vlád, narušení nezávislých sdělovacích prostředků může být pro demokracii stejně nebezpečné.

Zatím není stále zřejmé, zda Babišův populismus v plné míře směřuje k autoritářství ostatních členů Visegrádské čtyřky. Je však nesmírně znepokojující, kolik z jeho dosavadní činnosti, zůstává mimo území České republiky bez povšimnutí. Evropskou unie tak může v nejbližší době postihnout další "středoevropské trápení".