Tech & Rights

Úřad proti mučení naléhá na změny v belgickém vězeňství "bez dalšího odkladu"

Výbor Rady Evropy proti mučení říká zákonodárcům v Belgii, aby zavedli uvnitř věznic minimální služby a respektovali práva a svobody jak vězeňských dozorců, tak zadržovaných osob.

by David Morelli
(Obrázek: Luca Rossato)
Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidského či ponižujícího zacházení (CPT) provedl 7-9. května návštěvu v Belgii, s cílem zkoumat následky vyplývající ze stávky vězeňských dozorců kvůli vazebním podmínkám v �Belgii.

Delegace CPT nepozorovala žádné známky týrání vězňů ze strany dozorců. Nicméně, CPT si všiml, že zadržení byli vystaveni nelidským a ponižujícím podmínkám ve vězení, což je o to více nepřijatelné, protože stávka trvala v některých vězeňských zařízeních po dobu delší než dva měsíce.

Proto se CPT domnívá, že tato situace je "do očí bijící příklad potřeby zavedení minimálních služeb uvnitř vězeňských zařízeních, což CPT doporučuje již po dlouhou dobu."

'Minimální služby'

Co se rozumí pod pojmem "minimální služby"? Cílem je, že každý zadržený musí být schopen užívat:

  • jídla podávaná v určených hodinách;
  • lékařskou péči bez omezení (včetně rychlého přístupu k neodkladné péči, nepřetržitého přístupu k probíhající somatické nebo psychiatrické léčbě uvnitř i vně zařízení);
  • přístup k alespoň jedné hodině chůze denně;
  • být schopen udržovat dobrou osobní hygienu (zejména pravidelný přístup ke sprchám a prádelně a čisté cele);
  • mít trvalý kontakt s vnějším světem (včetně advokáta) prostřednictvím pošty, telefonátů, návštěv;
  • pravidelné návštěvy svých rodičů, kteří by měli mít možnost vidět své děti v dobrých podmínkách

Zadržené osoby by měly být schopny využívat "minimální služby" kdykoliv, i během stávky zaměstnanců věznic či sociálních hnutí, nebo když jsou věznice obecně bez dostatku personálu. Jak zdůraznil CPT, "v sázce je fyzická a psychická integrita zadržených stejně jako jejich důstojnost. Jejich záruka je povinností belgického státu, která se jí nesmí vyhnout za žádných okolností."

Žádosti nejsou vyslyšeny

Nyní je zřejmé, že belgické orgány jsou již dlouho hluché vůči opakovaným žádostem předloženým CPT.

Ve své zprávě CPT poznamenal, že "nic v evropských právních předpisech v oblasti lidských práv nezabraňuje přijetí opatření, včetně legislativních opatření za účelem stanovení minimálních služeb pro zadržené osoby při respektování práv a svobody vězeňského personálu. Možnost žádat lepší pracovní podmínky, především v kontextu jednání nebo hromadných žalob, je právo, které by mělo být vykonáno při současném zajištění minimálních služeb pro vězně."

CPT zdůraznil potřebu rozlišovat mezi zaváděním minimálních služeb ve vězeňském prostředí na jedné straně, a provádění vyhledávacích služeb v dalších oblastech veřejných služeb, na straně druhé.

Je skutečně velmi důležité vzít v úvahu skutečnost, že vzhledem k jejich celkovému zbavení svobody, jsou zadržené osoby kompletně závislé na dozorcích, ať už se jedná o potraviny, aktivity mimo celu, přístup ke zdravotní péči nebo kontakt s vnějším světem.

Stát má specifické povinnosti ve vztahu k těmto jedincům co se týče zákazu mučení a nelidského či ponižujícího zacházení, což je absolutní.

'Bez dalšího odkladu'

Mnohé soudy vydaly rozsudky odkazující na tuto záležitost a nařídily, pod trestem pokuty, zavedení minimálních služeb podobných těm, které prosazuje CPT.

Ale tyto soudní příkazy neměly žádný vliv, a proto se CPT domnívá, že nemá jinou možnost, než přijmout úpravu v této oblasti. Výbor "naléhá na belgické orgány, aby přijaly, bez dalších průtahů, normativní texty, který stanoví minimální služby v prostředí věznic."

Belgická Liga lidských práv vyzývá orgány, aby zahájily jednání se všemi relevantními aktéry s cílem stanovit rámec norem, které mají za cíl zajistit během stávek nebo v jakékoliv situaci, kdy pravděpodobně dojde ke snížení personálu, důstojné pracovní podmínky a respektovat blaho a práva vězeňského personálu a zadržovaných osob, včetně práv jejich rodinných příslušníků.

Zpráva Výboru nemůže být jasnější. Je to předzvěstí nového osouzení Belgie ze strany Evropského soudu pro lidská práva?