Tech & Rights

Riskantní budoucnost Evropského soudu pro lidská práva

Evropský soud pro lidská práva se stává obětí vlastní popularity. Jen za rok 2014 zahájil 17. 200 nových soudních řízení, zatímco dalších téměř sto tisíc stále čeká na rozhodnutí.

by Polish Helsinki Foundation for Human Rights

Od chvíle, kdy v platnost vstoupil Protokol č. 14, který zreformoval způsob šetření jednotlivých případů a zkrátil čas věnovaný případům neplatným, je jasné, že ani takovéto opatření nepostačuje k tomu, aby dostatečně zefektivnil evropský systém ochrany lidských práv.

Na základě výše uvedených důvodů se od roku 2010 uskutečnila řada konferencí, věnovaných vylepšení systému, které daly následně vzniknout dvěma dalším Protokolům o pravidlech, jež nyní čekají na ratifikaci členských zemí.

Minulý týden se v Oslu konala další konference, na které se projednávala budoucnost ESLP. Konferenci pořádala norská vláda a Pluri Court, výzkumné oddělení univerzity v Oslu. Konference se zúčastnili zástupci vládních agentur (zodpovědných za vedení sporů u ESLP) a zaměstnanci soudní správy. Konference je důležitou součástí soudní reformy a bude mít značný vliv na jeho budoucí podobu.

Během svého úvodního slova upozornil soudce Dean Spielmann, předseda ESLP na to, že soud již podstupuje reformy po mnoho let. Výsledek zavedení Protokolu č. 14 se zvýraznil, když třídící sekce začala zaznamenávat neplatné a závislé případy, čímž zredukovala celkový počet případů, kterými se soud musí zabývat. Upřednostnění důležitých případů snižuje čas potřebný k jejich prozkoumání. Předseda soudu také poznamenal, že vlády jednotlivých zemí by se měly nyní soustředit na účinné uplatňování rozsudků ESLP na lokální úrovni. V současnosti čeká na provedení přes 10 tisíc rozsudků. Spielmannův proslov byl jasným vzkazem vládám členských zemí, aby se místo zaměření na fungování samotného ESLP soustředily na účinné uplatňování standardů vyplývajících z minulých rozsudků ve vlastních zemích.

Bohužel to však není poprvé, kdy je názor soudce Spielmanna umlčován zástupci vlád (mezi jinými České republiky, Velké Británie a Švýcarska), kteří sami přicházejí s velkým počtem nápadů na opravu systému. Konference se zúčastnilo jen velmi málo zástupců nevládních organizací. Jedinou oficiální výpověď za občanskou společnost podal zástupce Helsinské nadace pro lidská práva, Dr. Adam Bodnar. Poukázal na to, že základním krokem, který mohou národní vlády učinit, aby napomohly růstu efektivity ESLP, je zajištění personální a finanční podpory. Zmínil také problém Ruska, které v posledních měsících zjevně nerespektuje Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv, stejně jako Velké Británie, která permanentně podkopává snahy ESLP a vyhrožuje odstoupením od Úmluvy.

Je smutné, že jeho hlas zůstal bez podpory a dalším zúčastněným nestály jeho připomínky za odpověď. Stává se z toho nebezpečný zlozvyk - probírat budoucnost ESLP bez účasti nevládních organizací a skupin reprezentujících žadatele. Jsou to právě oni, nikoliv vláda, kdo je největšími "klienty" evropského systému na ochranu lidských práv a právě jejich hlasu by mělo být nasloucháno s nejvyšší prioritou předtím, než jakákoliv reforma začne. Ponechat realizaci reforem na vládách, které jsou u ESLP povětšinou žalovanou stranou, nepředpovídá soudu dobrou budoucnost. I přes symbolické místo konání konference zde zástupci vlád neučinili pomyslný krok důvěry tím, že by přijali zodpovědnost za zavedení rozhodnutí ESLP do praxe ve vlastních zemích, čímž by se zmenšil počet opakujících se podobných případů (což ukazuje na chyby v systému), které se k soudu dostávají. ESLP může zefektivnit a zrychlit své rozhodování v nejzávažnějších případech pouze v případě, kdy od členských zemí obdrží prostředky.

Za zmínku stojí, že před začátkem konference zveřejnila Helsinská nadace pro lidská práva společně s dvaceti středo- a východoevropskými nevládními organizacemi otevřený dopis jejím účastníkům. Nevládní organizace zdůraznily, že jejich země původu, jsou místa, kde konání ESLP zlepšilo stav demokracie a přineslo krok vpřed směrem k obhajobě lidských práv. Cítí proto povinnost zaujmout stanovisko k probíhající diskusi. S velkým znepokojením poznamenaly, že některé země ESLP podkopávají a dokonce na něj otevřeně útočí. Takové jednání bylo možné zaznamenat i během debat, kde padly návrhy na zavedení restrikcí na podávání podnětů ESLP, kupříkladu zavedením poplatků, či povinného zastoupení profesionálním advokátem. Další nepřátelský postoj byl vyjádřen prokazováním neúcty vůči soudu, a jeho správním orgánům. Takové činy mohou představovat vážné ohrožení pro lidi, obhájce lidských práv a nevládní organizace v zemích, kde ESLP je jediným prostředkem k nalezení spravedlnosti a dodržování lidských práv.

Konference se zúčastnil Dr. Adam Bodnar a Dominika Bychawska-Siniarska, zastupující Helsinskou nadaci pro lidská práva.

Více se dočtete (v polštině) na: http://www.hfhr.pl/niejasna-przyszlosc-europejski...