Výchovný ústav v Chrastavě už deset let neplní své povinnosti. Ke stejným, velmi alarmujícím závěrům došli po návštěvě zařízení už tři čeští ombudsmani. Ústav ale výtky zcela ignoruje a svými výchovnými postupy pouze podněcuje eskalaci problémů.

Cílem systematických návštěv ombudsmana v ústavních zařízeních pro děti se závažnými poruchami chování - v tomto případě u chlapců 12-18 let - je posílit ochranu osob omezených na svobodě před všemi formami špatného zacházení.

Styk s rodiči jen za dobré chování?

Kromě právníků se návštěv účastnili speciální pedagogové – přední odborníci na výchovu dětí. Všichni ochránci včetně aktuální ombudsmanky Anny Šabatové ve svých zprávách konstatovali stejná nebo obdobná pochybení. Za uplynulých deset let došlo jen k minimálnímu zlepšení. V mnoha ohledech se situace zhoršila:

• systém výchovy je založený na represi a omezování základních potřeb každého člověka (pobyt na čerstvém vzduchu, telefonický kontakt s rodinou, pobyt u rodiny, zákaz přídavků jídla)
• klima v zařízení je velmi negativní a směřuje k eskalaci napětí
• přístup k chlapcům je veden direktivně, z pozice moci, není věnována pozornost individuálním potřebám a nejsou zohledněny případné mentální či osobnostní limity
• systém bodující chování chlapců je vysoce demotivující, velmi složitý, nepřehledný, postihující sebemenší prohřešky a projevy emocí (např.: „za mluvení v jídelně budeš mít minus 2 body“), což u umístěných chlapců vyvolává napětí a strach
• pobyty dětí u rodičů (zákonných zástupců) jsou prokazatelně navázány na bodové hodnocení – přitom se jedná o jejich zákonné právo
• dětem není zajištěna odborná psychologická a etopedická péče

Nejčastější prohřešky ústavní péče

Ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy může mít špatné zacházení podobu

• nerespektování práva na soukromí a
• práva na rodinný život,
• posilování závislosti na poskytované péči,
• nerespektování sociální autonomie
• a práva na spoluúčast při rozhodování o vlastním životě.