Liberty vítá hlas „Nezávislého posuzovatele zákonů o terorismu“, který vyzývá k zásadnímu přepracování právních předpisů o sledování státem ve Velké Británii.

David Anderson v obsáhlé třísetstránkové zprávě odsuzuje současný stav dle Zákona o regulaci vyšetřovacích pravomocí z roku 2000 (známého pod zkratkou RIPA). Považuje jej za „nedemokratický, zbytečný a obecně nesnesitelné“ a doporučuje přijetí nového komplexně pojatého zákona, kterému by mohli porozumět jak obyčejní lidé, tak poslanci.

Toto doporučení ostře kontrastuje s vládními tvrzeními, opakovanými od roku 2013, že současná právní úprava poskytuje efektivní záruky pro náležitou ochranu soukromí britských občanů.

Potřeba reformy

Liberty již dlouho vyzývá k reformě RIPA, aby nová úprava zajistila řádné povolování zásahů do soukromí a jejich soulad s lidskoprávními zásadami nezbytnosti a proporcionality.

Jak uvádí David Anderson, nový zákon musí:

• Být v souladu s mezinárodními standardy v oblasti lidských práv, a musí být předmětem viditelných a náročných záruk odrážejících zásadní význam Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a Zákona o lidských právech.
• Vyžadovat předchozí soudní autorizaci pro všechna oprávnění k zadržení a některé žádosti o komunikační data. Liberty za tyto úpravy bojuje již více než deset let. Autorizace by byla vydávána justičními komisaři přidělenými k nově zřízené Nezávislé komisi pro sledování a zpravodajství (Independent Surveillance and Intelligence Commission, ISIC). Anderson doporučuje, aby ISIC měla ještě další pravomoc vyrozumět sledované o jejich právu odvolání se k Tribunálu vyšetřovacích pravomocí (Investigatory Powers Tribunal, IPT), který dohlíží na britské bezpečnostní služby.

Doporučení

Zpráva obsahuje 124 samostatných doporučení, z nichž mnohé jsou v souladu s písemnými podklady, které Andersonovi Liberty poskytla, a s dlouhodobými výzvami ke změně. Zpráva doporučuje, aby:

• IPT měl možnost učinit prohlášení o neslučitelnosti se Zákonem o lidských právech, a jeho rozhodnutí by mělo být právně přezkoumatelné.
• Byly zveřejněny špionážní schopnosti se zásahem do soukromí, aniž by se tím narušilo utajení operací tajných služeb.
• Vytěžení počítačové sítě (CNE, Computer Network Exploitation, neboli hacking) bylo uvedeno v soulad se zákonem.

Anderson také uvádí, že doposud nikdo nezdůvodnil operační potřebu pro „Čmuchalovu listinu“ (Snoopers’ Charter, návrh zákona požadujícího po poskytovatelích připojení archivaci internetového provozu zákazníků). Zpochybňuje také zákonnost, vtíravost a náklady jednotlivých návrhů. To je ranou pro nadcházející plány ministryně vnitra prosadit urychleně Zákon o vyšetřovacích pravomocech. Anderson upozorňuje, že žádná jiná země EU nebo Commonwealthu nevyžaduje všeobecné uchovávání internetových logů a záznamů, a že Austrálie toto výslovně zakázala zákonem.

Zpráva také potvrzuje, že zpravodajské agentury nepožadují udělení permanentního trumfu tím, že by veškeré šifrování bylo vloženo pod kontrolu státu. Tím vyvrací, zdá se, vyjádření ministerského předsedy z ledna tohoto roku.

Hromadný sběr

Drobným zklamáním je Andersonovo doporučení, aby se – ač s prohloubenými zárukami – pokračovalo v „hromadném sběru“ externí komunikace (překračující hranice Spojeného království). Doporučuje také zachovat současné schopnosti zachovávat povinná data o komunikaci, dle Zákona o uchovávání dat a vyšetřovacích pravomocech z roku 2014 (Data Retention and Investigatory Power Act, DRIPA).

Zpráva obsahuje šest případových studií informačních agentur, které mají obhájit hromadné zachycování dat. Nabízejí však velmi omezené informace a z jejich vágnosti je nemožné posoudit, zda by bezpečnostních cílů nemohlo být dosaženo za použití některých cílených a operačních metod pozorování, které mají agentury již nyní k dispozici.

Liberty nezpochybňuje použití a hodnotu pravomocí vtíravého, soukromí porušujícího pozorování jako takového. Jsme ale přesvědčeni, že hromadný spekulativní odposlech komunikace a uchovávání dat jsou protiprávní, zbytečné a nepřiměřené. Liberty v současné době právně zpochybňuje zákonnost masového odposlechu u Evropského soudu pro lidská práva, a zastupuje poslance Dolní sněmovny Toma Watsona a Davida Davise v soudním napadení zákona DRIPA.

Shami Chakrabarti, ředitelka Liberty, říká:

"Tato promyšlená zpráva je v ostrém kontrastu s obrannými manévry zdiskreditovaného Parlamentního výboru pro zpravodajství a bezpečnost z předchozího parlamentu. Liberty vede mnohaletou kampaň za soudní povolenky a proti „Listině čmuchalů“. Nesouhlasíme sice se všemi závěry zprávy, ale práce pana Andersona by mohla položit základ k znovuobnovení veřejné důvěry v odposlechy prováděné s ohledem na ochranu soukromí, demokracie a vlády práva. Je to další zadostiučinění pro odvahu Edwarda Snowdena."