"Červená! Zelená!" Všichni si pamatujeme hru, kterou jsme hráli na školním dvoře. Jeden kluk si hraje na "semafor" a ostatní děti tvoří řadu asi 15 kroků od semaforu. Semafor zády od řady dětí říká: "zelená!" V té chvíli se mohou děti pohybovat směrem k semaforu. V každé chvíli ale může semafor říci: "červená!" a otočit se. Pokud je některé z dětí jsou zachyceno v pohybu poté, co k tomu došlo, jde ze hry.
V Belgii je tato hra známá jako "Un, deux, trois, piano!" Stejná hra, stejná pravidla. Když vedoucí zakřičí: "Jedna, dva, tři," děti semohou pohnout kupředu. Když zakřičí "piano!" musí stát na místě a už se nemohou pohybovat.
Parlament posuzoval 23. listopadu návrh zákona, který si klade za cíl zavést vůli integrovat se jako nový požadavek pro pobyt v zemi. Tento zákon je trochu podobný této dětské hře. Proč jej nenazýváme "1, 2, 3, integrujte se sami!"?
Nezbývá než hrát 'hru'
Co tento zákon zahrnuje? Příchozí muset podepsat takzvanou integrační deklaraci, podle které potvrdí, že chápou hodnoty a základní pravidla belgické společnosti a že je budou dodržovat.
Do jisté míry toto prohlášení stanovuje pravidla hry, ve které belgický stát hráje roli "semaforu" a nově příchozí budou hrát ty, kteří dělají co mohou, aby se posunuli kupředu.
Ale migranti nemají jinou možnost, než hrát tuto hru: musí podepsat prohlášení, v opačném případě nebudou moci získat povolení k pobytu. V březnu tohoto roku se státní tajemník pro migraci a azyl k tomuto projektu vyjádřil na Twitteru.
Kromě diskuse o oprávněnosti takového prohlášení, je jeho obsah docela znepokojující. Migranti jsou stigmatizováni, a to zejména pokud jde o terorismus a rovnost žen a mužů.
Je to jako by se předpokládalo, že migranti by mohli být podvodníci ještě předtím, než začnou hrát "hru". Přípravné práce k zákonu uvádí, že toto prohlášení "představuje v první řadě uvítací vzkaz pro všechny cizince." To je důvod proč být zmateni.
Je také nutné si uvědomit, že Legislativní odbor Státní rady (která v jistém smyslu působí jako arbitr) uvedl, že federální vláda nemohla být jediným, kdo určuje obsah deklarace, protože samosprávné celky jsou ti odpovědní za přijímání a integraci migrantů.
Jinými slovy, státní i federální subjekty by měly spolupracovat na přípravě prohlášení. Vzhledem k tomu, jak jsou rozdílné politické tendence mezi severem a jihem země, nebude to snadný úkol.
Integrujte se nebo odejděte!
Ale je toho víc! Návrh zákona stanoví, že integrace bude novým požadavkem pro pobyt. Co to může znamenat? To znamená, že migranti nejenom že musí podepsat prohlášení, ale také musí vyvinout "přiměřené úsilí pro integraci", aby získali právo pobytu v Belgii.
"1, 2, 3 ... 4, 5, integrujte se!": Během prvních pěti let pobytu existuje riziko, že cizinecký úřad kdykoliv usoudí, že nově příchozí nevyvinul dostatečné úsilí o integraci a stáhne jeho povolení k pobytu (nebo se rozhodne, že ho neobnoví). V této hře, to není otázka "nehýbání"; je to o integraci.
Zákon obsahuje několik kritérií k ověření integrační snahy. Prostor pro uvážení cizineckého úřadu je široký a existuje riziko, že jakékoliv chování, které není "oceněno", povede k odejmutí povolení k pobytu.
Víme, jak obtížné je pro nováčky najít práci kvůli diskriminaci na trhu práce. Bude to správa posuzovat tak, že nevyvíjejí dostatečné úsilí k získání práce? Vypadá to jako příběh hada, který se kouše do vlastního ocasu: ne jen že je přistěhovalcům odepřeno zaměstnání, ale budou také pravděpodobně díky tomu na vině za to, že se neintegrují.
Nebezpečná hra?
Lze se obávat, že toto nové kritérium integrace je vlastně novým "chytněte je všechny" požadavek pro povolení k pobytu: každá osoba, která by se "vešla do formy" by mohla být požádána, aby se vrátila do svého domova. Pokud by tomu tak bylo, bylo by to jen stěží slučitelné s evropskými právními předpisy. Pokud Belgie přijme nová "integrační opatření," tato opatření by měla být vykládána restriktivně a měla by být omezena na opatření, která jsou jasná a jednoznačná.
Liga lidských práv si klade otázku, zda mohou být jménem integrace nepřímo uloženy nové požadavky na bydliště, práci, zvládnutí jazyka nebo účast na společenském životě. To jsou základní otázky. Pokud odpověď zní "ano", pak zákon, který brzy projde, je v rozporu s evropským právem.
Programy přijímání a integrace jsou již organizovány v celé zemi, s výjimkou německy mluvící oblasti. Tyto programy jsou povinné všude, kromě Bruselu, i když to nebude dlouho trvat, než tam budou taky požadovány.
Přistěhovalce, kteří se do těchto programů nezapojí, může čekat pokuta. Je opravdu nutné přidat integraci jako podmínku k pobytu? Je tento požadavek přiměřený sledovanému cíli? Skutečně to přispěje ke zlepšení integrace nově příchozích? Nezahrnuje to riziko, že tento požadavek povede k vyloučení některých přistěhovalců a jejich rodin, namísto rozvíjení jejich klidné integrace do společnosti?
"1, 2, 3, integrujte se!": srovnání návrhu zákona s dětskou hrou dosáhlo své meze, tady máme co do činění s životy celých rodin. Tento zákon postihuje zejména lidi, kteří žádají o sloučení rodiny. Z důvodu mezinárodních závazků Belgie jsou evropští státní příslušníci a uprchlíci (stejně jako jejich rodiny) vyňati.
Ve srovnání s celkovým množstvím nově příchozích, kteří vstupují do Belgie, bude tímto zákonem ovlivněno nízké procento lidí. Podle přípravných prací, se odhaduje, že se bude týkat 25.000 lidí. Pokud se však podíváme na statistiku cizineckého úřadu za rok 2015, tato čísla narůstají.
Můžeme si klást otázku, zda není tento zákon reklamní kousek, který má vysokou symbolickou hodnotu. Důležité však je, že jeho schválení by znamenalo zjevné riziko vyloučení pro nově příchozí, kterých se zákon dotkne.
Spolupráce, ne soutěž
Nad rámec právních otázek a cílů tohoto zákona, to, co by zde mělo být zpochybňováno, je poselství, které politici chtějí poslat nově příchozím. Političtí představitelé předpokládají, že nově příchozí se nechtějí integrovat, ačkoli výzkum na toto téma ukazuje opak. Všichni souhlasí s tím, že integrace je zásadní.
Chcete-li integraci, je potřeba, aby se zapojily obě strany: je nemožné vstoupit do místnosti, když jsou zamčené dveře. Společné základní zásady politiky integrace přistěhovalců v Evropské unii říkají totéž:
"Integrace je dynamický proces ve dvou směrech, vzájemného uznání ze strany místní a přistěhovalecké populace." Integrace prostřednictvím hrozeb a sankcí, je iluze.
Napsala Sarah Ganty, členka Komise pri cizince Belgické Ligy lidských práv, právní výzkumnice na Université Libre de Bruxelles (ULB). Článek byl zveřejněn v novinách Libre Belgique 29. listopadu 2016.