Benátská komise vydala stanovisko k novému kontroverznímu zákonu o Ústavním soudu, který byl přijat v prosinci 2015. Návrh dokumentu unikl do tisku a byl publikován v deníku, který popsal kritiku některých poslanců.
Urychlený zákon
V polovině prosince 2015 byl v Sejmu, v dolní komoře polského parlamentu navržen nový zákon o Ústavním soudu. Legislativní proces byl neobyčejně urychlen, což vedlo k mnoha chybám - nebyli konzultováni odborníci, ani nebyly vzaty v úvahu vznesené námitky Legislativní rady Sejmu.
Řada změn byla zavedena až v prvním a druhém slyšení, a způsobily významné změny původního návrhu zákona. Sejm přijal návrh zákona 22. prosince, a Senát (horní komora) o něm hlasoval po celonočním sezení 23-24 prosince. Prezident zákon podepsal dne 28. prosince.
Zákon zavedl mnoho pravidel, která znemožnila běžnou práci Soudu. Podle novely by měl Soud rozhodovat ve většině případů v plénu s více soudci (13 namísto 9).
Navíc je třeba všechny případy vyšetřit chronologicky tak, jak jsou předloženy soudu a slyšení mají být naplánována do 3 nebo 6 měsíců ode dne, kdy byly o nich informovány strany.
Podle Helsinské nadace pro lidská práva, která sleduje současnou ústavní krizi v Polsku od samého začátku, všechny výše zmíněné změny přispívají k ochromení práce Ústavního soudu.
Názor komise
Dne 23. prosince 2015 se ministr zahraničních věcí Witold Waszczykowski odvolal k Benátské komisi s žádostí o nabídnutí stanoviska ke změnám zákona o Ústavním soudu, který byl v té době ještě v Parlamentu.
V polovině února, delegáti Komise cestovali do Polska. Během dvoudenní návštěvy se setkali s prezidentem, ombudsmanem pro občanská práva a zástupci Sejmu, Národní rady pro soudnictví, Ústavního soudu a nevládními organizacemi.
Na schůzce se zástupci Komise zdůraznila HFHR zvláštní předpisy přijaté s novým zákonem, které mohou vést k celkovému ochromení fungování Ústavního soudu.
HFHR vyjádřila obavu, že nové zákony mohou narušit nezávislost soudců nebo mít negativní vliv na právo na spravedlivý proces.
Podle harmonogramu zaslala dne 26. února Benátská komise vládě návrh stanoviska s možností reagovat. Druhý den byl návrh publikován deníkem Gazeta Wyborcza.
"Destruktivní účinek"
Benátská komise dospěla k závěru, že práce Ústavního soudu byla znemožněna, co porušuje základní znaky demokracie. Komise chce, aby Sejm zrušil zákon, který jmenuje nové soudce namísto těch, kteří byli legálně jmenovaní předchozím Parlamentem.
Komise rovněž vyzvala všechny státní orgány, zejména vládu, aby jednala v souladu s rozhodnutími Soudu.
Benátská komise detailne projednala nejvíce kontroverzní ustanovení zákona. Analyzovala nové pravidlo projednávání případů chronologicky tak, jak jsou předloženy před soud, Komise připustila, že ostatní soudy zemí Rady Evropy, jako například Ústavní soud v Lucemburku, také pracují v souladu s touto praxí. Nicméně tamní předpisy umožňují výjimky z pravidla a důležité případy mohou být přezkoumány mimo pořadí.
Návrh zahrnuje poznámky o "destruktivním účinku zákona pro Ústavní soud" a konstatuje, že akt porušuje tři základní pravidla Rady Evropy: demokracii, lidská práva a právní stát a spravedlnost.
Benátská komise výslovně doporučuje, aby byly "změny v předpisech z 22. prosince 2015, které ovlivňují účinnost Ústavního soudu, odstraněny."
Kontroverze
Publikování návrh stanoviska Komise mělo za následek horkou diskusi. Někteří členové vlády vyjádřili údiv a rozhořčení nad tím, že text unikl do médií.
Premiérka Beata Szydło, během rozhovoru pro televizní kanál TRWAM řekla, že dokument je pouze návrhem konečného stanoviska a že vláda jej hodlá řešit přímo.
Nicméně, Szydło zmínila, že "se jedná o názor, který není v žádném případě závazný v tom smyslu, že se stát musí řídit doporučeními nebo upravit zákon dle názoru, protože jsme nezávislá země."
Ministr zahraničních věcí apeloval na Benátskou komisi s žádostí o odložení zasedání Komise až do června, kdy bude přijato konečné znění stanoviska, ale Benátská komise tuto žádost odmítla.
"S politováním konstatuji, že činnost Benátské komise, ještě předtím, než jejími konečnými závěry, byla bezohledně použita pro politické účely," napsal ministr zahraničních věcí generálnímu tajemníkovi Rady Evropy Thorbjørnovi Jaglandovi.
Konečná verze stanoviska by měla být přijata během zasedání Evropské komise 11. a 12. března 2016.