Po nedávných útocích v Paříži a rozebrání teroristické buňky v Belgii, se belgická vládav tomto období nejistoty rozhodla přijmout různá opatření k posílení bezpečnosti občanů. Vláda představila 12 opatření ke zlepšení účinnosti boje proti radikalismu a terorismu. Liga lidských práv (LDH) kriticky zkoumá některá z těchto opatření aby zajistila, že se ze základních svobod nestanou vedlejší škody v boji proti terorismu.
Rozšíření využití zvláštních vyšetřovacích metod
Belgie, stejně jako sousední státy, v posledních letech výrazně rozšířila svoůj právní rámec v boji proti závažné trestné činnosti. V této chvíli se zdá, že rozšíření tohoto arzenálu není úplně vhodné (ani není požadované příslušnými donucovacími silami v této oblasti), s výraznou výjimkou rozšíření právních předpisů umožňujících odposlechy v případech týkajících se podněcování, náboru a výcviku teroristů. V tomto ohledu se zdá rozšíření právní úpravy týkající se těchto trestných činů logické. Nedávné události by však neměli dovolovat další výjimky ze zákona.
Rozšíření možností pro zbavení občanství
To je bezpochyby nejhorší reakce. Toto skutečně může vytvořit dvě samostatné kategorie belgických občanů: těch, jejichž státní příslušnost nemůže být nikdy odebrána; a těch, kteří jsou její ztrátou ohroženi permanentně. Toto opatření je v rozporu s vládními prohlášeními o "soužití" a bude mít za následek nerovné zacházení s občany na základě jejich původu, takže "noví Belgičani" budou občany druhé kategorie. Inkluze je jediná naděje, jak odpovědět na excesy (zneužívání?), jejichž jsme svědky, nikoli vyloučení.
Dočasné odnětí průkazu totožnosti, zamítnutí cestovního pasu a zabavení majetku
LDH trvá na tom, že musí být přijata opatření, pokud jde o práva stran sporu a právních postupů. Jinými slovy, zatímco vláda stanovuje, že taková opatření mohou být přijata ministrem bezpečnosti na podnět Federálního státního zastupitelství, LDH si myslí, že takovým opatřením musí předcházet důkladné šetření nezávislého a nestranného soudce (jako vyšetřujícího soudce), a také příležitost pro zainteresované občany, aby mohli oficiálně apelovat na vyšetřující orgány za posouzení legitimity rozhodnutí a také, aby se zabránilo svévolnému rozhodování.
Výměna informací a schopnost analyzovat státní bezpečnost
LDH poznamenala, že stát a bezpečnostní služba již disponují velmi rozšířenou databází informací. Protiteroristická operace z minulého týdne naznačuje, že otázka informací pro vymáhání práva není skutečným problémem, jelikož osoby z této operace byly známy a sledovány. LDH proto zpochybňuje, jestli je třeba další expanzi, což není bez rizika. V tomto ohledu si LDHi přeje, aby v případě rozšíření došlo k naplnění toho, že vláda bude klást zvláštní pozornost na dodržování zásady důvěrnosti vyšetřování, jakož i na přiměřenost opatření, pokud jde o respektování soukromí. Bylo by paradoxní, aby v tomto boji proti těm, kteří vážně zpochybňují hodnoty demokracie, se soukromí, základní hodnota demokracie, stalo vedlejší škodou při přijímání opatření proti narušování demokratických hodnot.
Boj proti radikalismu ve věznicích
LDH, stejně jako mnoho mezinárodních organizací, již poukázala na do očí bijící nedostatek ochoty vlády, při zavádění opatření na podporu vzdělávání a rehabilitace vězňů. Vězení je zvláště problematické a kriminogenní místo, které podporuje radikalizaci některých vězňů. Je zcela kontraproduktivní bojovat proti radikalizaci ve věznicích jen posílením bezpečnostních opatření. Boj proti radikalismu nelze provést bez širších úvah o roli a fungování vězeňského světa. Přístup zaměřený pouze na bezpečnost již v mnoha případech prokázal svou celkovou neefektivnosti, a proto je nezbytné, aby byl vyzkoušen jiný přístup.
Povolání armády pro specifické dohledové úkoly
LDH nesouhlasí s tímto opatřením, které není nutné ani užitečné. Armáda nepatří do ulic našich měst, protože to prostě není její role v demokracii. Měla by zasahovat ve válce, ale vojenské síly, na rozdíl od policie, nejsou připraveny k udržení pořádku a veřejného pořádku a k bránění demokracie a lidských práv. Je na policii, která v posledních dnech prokázala svou účinnost, aby zajistila bezpečnost občanů a dodržování základních práv. Armáda nepřináší v řešení této krize žádnou přidanou hodnotu, ejí přítomnost posiluje pocit nejistoty v našich městech, aniž by docházelo ke zvýšení bezpečnosti. Bude-li opatření potvrzené, je nezbytně nutné, aby to bylo na krátkou, předem definovanou dobu a za doprovodu objektivní informovanosti občanů o statutu této hrozby.
Obecněji, by LDH chtěla vládu upozornit na dvě paradoxní situace, které by měly být v této době krize brány v úvahu:
1. Události v Paříž vedly k mimořádné mobilizaci občanů, aby vyjádřili svou oddanost svobodě projevu. Bylo by obtížné pochopit, kdyby byla přijata opatření k potlačení svobody projevu (obecně, zejména však na internetu). Je-li vhodná a nezbytná větší ostražitost na webu, nemůže se změnit v cenzuru.
2. Pro konzistentní a komplexní přístup k terorismu by bylo vhodné, aby federální vláda řešila otázku prodeje zbraní v Belgii. Je skutečně důležité si uvědomit, že Saúdská Arábie a Katar patří mezi nejlepší zákazníky v naší zemi, a je všeobecně známo, že tyto státy financují džihádistická hnutí v Sýrii a Iráku.
Závěrem LDH vyzývá k větší ostražitosti před nezbytností, přiměřeností a potenciálně drakonickými účinky některých z těchto protiteroristických opatření. LDH zdůrazňuje, že navrhovaná opatření jsou jen krátkodobá a nebudou v žádném případě dlouhodobým řešením terorismu a radikalismu. Aby bylo proti nim možné účinně bojovat, je nezbytné vzít v úvahu mnohem komplexnější otázky, které se týkají oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, diskriminace a mezinárodní politiky. To vyžaduje komplexnější opatření, než jen reakce zaměřené na zabezpečení, protože tato opatření bojují jen se symptomy, nikoli s nemocí.
Boj proti terorismu je i boj za ochranu základních hodnot demokracie. Budou-li některé základní svobody během této krize potlačeny, museli bychom dojít k závěru, že teroristé vyhráli.