Evropská občanská iniciativa (ECI) je velkou inovací, kterou přináší Lisabonská úmluva, umožňující občanům EU obracet se přímo na Evropskou komisi s návrhem právního úkonu, pokud získají podporu jednoho milionu svých spoluobčanů. Kampaň "Tráva chce mluvit", která byla zahájena třemi francouzskými univerzitními studenty, cílí k sesbírání milionu podpisů z alespoň sedmi zemí EU a volá po společné politice ve vztahu ke konopí založené na právem regulovaném trhu. Jeden ze studentů, Pierre Balas, pařížský absolvent evropských studií říká, že za kampaní nestojí žádná politická ani komerční agenda. Jsou to pouze studenti, kteří mají plné zuby neefektivních politik a chtějí hledat nové nástroje přímé demokracie. Úspěch kampaně nepovede automaticky k legalizaci konopí, ale Evropská komise bude právně zavázána k provedení transparentních opatření ve věci politiky konopí.
Tato iniciativa zezdola přišla právě včas.
Konopí je zdaleka nejpopulárnější ilegální drogou v Evropské unii. Dle oficiálních odhadů, více než 23 milionů lidí kouřilo konopí v roce 2012. Mnoho z těchto 23 milionů lidí žije v krajinách, kde užívání konopí nebo jeho pěstování pro osobní spotřebu je trestným činem postižitelným uvězněním nebo pokutou. Značné prostředky vynucující právo jsou věnovány stíhání a uvěznění nenásilných konopných pachatelů.
Všechen tento poprask je kvůli užívání rostliny, která nezpůsobuje žádné život ohrožující zdravotní problémy v porovnání s problémy způsobenými užíváním alkoholu nebo tabáku. Není známa žádná smrtelná dávka. Kouření konopí může vést k zánětu průdušek, nezpůsobuje ale rakovinu plic nebo cirhózu jater. Pokud účelem zákazu je ochrana mladých lidí, potom jde o ohromné selhání - dle některých výzkumníků, je pro teenagery jednodušší získat marihuanu než tabák.
Skutečnost, že marihuana je ilegální, generuje obří černý trh, který není vládami regulován a zdaněn. Odhaduje se, že v roce 2012 bylo vykouřeno 2500 tun konopí; jeho pouliční hodnota může být desítky miliard Eur. To představuje obrovský příjem pro kriminálníky, kteří neplatí daně a neptají se po občankách. Černý trh nezná ochranu spotřebitele, žádnou kontrolu kvality ani pracovní právo. Nedávný alarmující trend mladých lidí užívajících syntetické, legální náhražky konopí (tzv. legální opojení), je také způsoben zákazem konopí.
Zákaz konopí je dle všech měřítek nepodařená politika. Neodrazuje to mladé lidi od užívání konopí. Navzdory rostoucím policejním zabavením konopí, pouliční cena se výrazně nezměnila již několik desetiletí, to znamená, že dostupnost je stabilní nebo zvýšená. Kdyby byl trh regulován, generovalo by to významné příjmy z daní, které by mohly být použiti na veřejné zdravotnictví nebo školství. Umožnilo by to vládám kontrolovat trh a limitovat dostupnost, zajišťovat kvalitu a regulovat produkci. Uvolnilo by to policejní zdroje, aby se vypořádaly s organizovaným zločinem.
Vedla by legalizace k většímu užívání konopí? Možná by více dospělých experimentovalo s konopím - ale to neznamená, že by nárůst uživatelů raketově stoupl. Užívání konopí významně nevzrostlo v Nizozemí, v jediné krajině EU, kde si mohou dospělý zakoupit konopí v tzv. coffee shopech. Ve skutečnosti, míra užívání je nižší, než v mnoha krajinách, kde jsou uživatelé konopí kriminalizováni. Úspěch tabákových politik ukazuje, že jsou mnohem efektivnější alternativy kriminalizace. Rámcová úmluva WHO o kontrole tabáku je dobrým příkladem toho, jak omezit a snížit užívání legální látky prostřednictvím chytrých politik v oblasti veřejného zdraví, bez nutnosti kohokoliv věznit.
Naneštěstí, vlády EU se prozatím rozhodly ignorovat důkazy a plýtvat penězi daňových poplatníků na prosazování represivních politik. Některé krajiny Nového světa jsou na míle před námi v mnoha směrech. Teď když federální vláda dala zelenou legalizaci marihuany v Coloradu a Washingtonu, mnoho dalších států v Spojených státech bude následovat jejich příklad. Uruguay se stal prvním národem, který vytvořil státem licencované obchody pro prodej konopí dospělým. Mezinárodní konsenzus kolem globálního drogového zákazu slábne, a Valné shromáždění OSN v roce 2016 o drogách může přinést změnu paradigmatu. Ale změna nenastane, pokud budeme pokaždé čekat na někoho jiného nebo na jinou dobu. Teď je čas, aby občané popostrčili rozhodovací orgány EU, aby přehodnotily drogové politiky a prodiskutovaly alternativy k zákazu.
Peter Sarosi - vedoucí drogového programu Hungarian Civil Liberties Union