Tech & Rights

Právní stát: Tady je důvod, proč Evropská komise vyšetřující Polsko

Komise aktivovala svůj 'rámec' právního státu kvůli obavám, že nová polská vláda zneužívá své pravomoci. Zjistěte co se děje teď, a co se může stát příště.

by Israel Butler
Vlády, které vytvořily a přistoupily k Evropské unii se shodly, že být členem EÚ znamená prosazovat a chránit určité hodnoty. Mezi ně patří právní stát, demokracie a lidskoprávní normy. Každá země, která si přeje vstoupit musí chránit tyto hodnoty.

Jednou z povinností Evropské komise je zajistit, aby vlády členských zemí EÚ dodržovaly hodnoty Unie. Komise se obává, že změny, které nová polská vláda činí vůči svému Ústavnímu soudu a veřejným sdělovacím prostředkům, poškozují právní stát.

Co je to právní stát?

Právní stát odkazuje na soubor zásad, které jsou navrženy tak, aby zabránily vládě zneužít její pravomoci. Mimo jiné právní státu vyžaduje, aby vlády jednaly v mezích zákona, zejména národní ústavy, ale i mezinárodních norem v oblasti lidských práv. Většina zemí v EÚ má ústavní soud nebo tribunál, jehož úkolem je ověřit, že vlády nevytvářejí zákony, které porušují ústavu.

Aby mohl ústavní soud chránit ústavu, soudci tohoto soudu musí být nezávislí a nestranní. To znamená, že musí být neutrální, aniž by byli ovlivňováni politiky.

Když vláda porušuje ústavu, situaci není možné dát do pořádku, dokud nerozhodne Ústavní soud. Aby se ujistil, že ústava je účinně chráněna, musí ústavní soud přijmout rozhodnutí poměrně rychle. Pokud je soud pomalý, pak to může být i několik let, dokud nebudou napravena porušení ústavy. Do té doby může vláda jednat nezákonně.

Právní stát také vyžaduje, aby vlády vytvořily legislativu prostřednictvím demokratického procesu, v souladu s vůlí lidu. Dobře fungující demokracie se opírá o veřejný přístup k vyváženým a přesným informacím z médií nezávislých na vlivu politiků.

Jak se toto uplatňuje v Polsku?

Komise je znepokojena situací v Polsku ze dvou důvodů.

Za prvé, jsou to změny u Ústavního soudu. Nová vláda jmenovala více soudců Ústavního soudu, než je oprávněna - pět namísto dvou. Vláda odmítá realizovat nedávné rozhodnutí Ústavního soudu, které dává jasně najevo, že současná vláda musí přijmout tři ze soudců jmenovaných předchozí vládou a jmenovat jen dva ze soudců, které si zvolila.

V případě, že vláda bude ignorovat soud, pak soud nemůže dělat svou práci a ujistit se, že vláda se drží v mezích vytvořených ústavou. To znamená, že Ústavní soud by nebyl schopen zastavit vládu při vytváření zákonů, které porušují lidská práva chráněná ústavou.

Nová vláda také změnila pravidla o tom, jak Ústavní soud funguje. Tyto změny výrazně zpomalit, jak rychle může soud rozhodnout o případech. To znamená, že když vláda dělá něco nezákonného, trvalo by teď několik let, než bude Ústavní soud schopen dát věci do pořádku.

Zadruhé se Komise obává, že nová vláda se změní na polského veřejnoprávního vyslance, který by mohl zasahovat do práva na svobodu projevu a svobodu informací. Tyto změny dávají vládě kontrolu nad jmenováním veřejných mediálních šéfů a členů dozorčích rad veřejnoprávních médií.

Co se nyní děje?

Komise aktivovala svůj "rámec" právního státu ve vztahu k Polsku. Rámec nemusí vést k žádným sankcím. To znamená, že nedává Komisi pravomoc pokutovat vládu, odříznout peníze EÚ, nebo zrušit jeho hlasovací právo v rámci EÚ. Rámec je navržen tak, aby Komise a vláda mluvily a vyjednávaly o řešení.

Komise může aktivovat rámec, když si myslí, že hrozí "systémové" ohrožení právního státu v zemi EÚ. "Systémovou" hrozbou Komise rozumí situace, kdy vnitrostátní soudy, jako například polský Ústavní soud, již nejsou schopny se ujistit, že vláda jedná v mezích zákona.

Pokud se vláda odmítá realizovat rozhodnutí soudu, zasahuje do nezávislosti soudců, nebo zpomalí, jak rychle se soudy mohou pracovat, to je velmi obtížné pro soudy a zkontrolujte, že vláda jedná v souladu se zákonem.

Tento rámec má tři kroky. První fáze již začala. Komise vysvětlila vládě, proč se obává o Ústavní soud. Komise očekává, že jí polská vláda vysvětlí, co udělala, proč a jaký dopad to bude mít na právní stát. Ačkoliv má Komise své vlastní odborníky, kteří analyzují situaci, bude také požadovat informace a odborné znalosti z jiných zdrojů.

Komise se bude zejména opírat o odborné znalosti "Benátské komise", která je součástí Rady Evropy. Benátská komise je skupina nezávislých odborníků, kteří vypracovávají analýzu práva a politik, aby zkontrolovali, zda tyto nepoškodí právní stát.

Na základě jednání s polskou vládou a analýzy situace ze strany Komise, může Komise rozhodnout, zda uzavře své šetření, nebo přejde do druhé fáze tohoto rámce. Je pravděpodobné, že se Komise rozhodne co dál, v březnu 2016.

Co se bude dít dál?

Může nastat jedna ze tří věcí:

  • Je možné, že na konci rozhovoru mezi polskou vládou a Komisí, Komise rozhodne, že změny u Ústavního soudu a veřejných médií nepoškodí právní stát. Komise by mohla dohlížet na situaci, nežádat Polsko o žádné změny a proces by formálně skončil.
  • Alternativní scénář je, že v průběhu jednání by se mohla polská vláda neformálně dohodnout na nápravě situace nebo provést další drobné změny na žádost Komise. To by pravděpodobně přineslo konec procesu.
  • Třetí možností je, že Komise nemusí být přesvědčen o vládním vysvětlení, proč jsou změny u Ústavního soudu a veřejných sdělovacích prostředcích přijatelné, a rozhodnout, že právní stát byl poškozen. Pokud se tak stane, Komise se pravděpodobně přesune k druhému stupni rámce, cože je vydání vládních doporučení, o tom, co je třeba udělat, aby byl právní stát znovu v bezpečí. Vládě pak bude dán čas a nabídnuta pomoc pro provádění těchto návrhů.

V konečné fázi rámce by se Komise podívala na to, zda polská vláda řádné provádí její doporučení. Pokud vláda neprovede doporučení Komise, pak může Komise rozhodnout o zahájení jiného druhu řízení, které může vést k sankcím.

Tento postup, který nebyl nikdy použit, je popsán v článku 7 Smlouvy o Evropské unii.